Prakt. lékáren. 2007; 3(2): 51-53
Mám-li se pokusit reagovat na redakcí vyžádaný podnět vymezený titulkem této stati, je asi na místě omluvná poznámka, která má naznačit subjektivitu a limity následných úvah. Zatímco farmakologem jsem tělem i duší více jak půl století (od svého elévského údobí v pražském Purkyňově ústavu na začátku padesátých let minulého století až po současné působení mezi královéhradeckým Ústavem experimentální biofarmacie a farmakologií brněnské farmaceutické fakulty), naproti tomu k lékárenství – k jeho taktizování a strategiím – jsem se blíže dostal pouze v periodě svého dvacetiletého děkanování na hradecké farmaceutické fakultě (1969–1990), tedy v době, ve které byl náš zdravotnický systém podřízen zcela jiným pravidlům hry než jakými jsou současné virtuální hrátky. Ke druhé úvodní glose mě provokuje osobní profesionální deformace ve smyslu nutkavosti po co nejexplicitnějších formulacích...
Published: May 1, 2007 Show citation