Prakt. lékáren. 2007; 3(3): 108-116 [Pediatr. pro Praxi, 2006; 2: 80-90]

Alergická rýma

doc. MUDr. František Kopřiva Ph.D

Dětská klinika LF UP a FN Olomouc

Prevalence alergické rýmy se v posledním desetiletí zvyšuje zvláště v dětské populaci. Její současná klasifikace je založena na hodnocení intenzity a trvání obtíží a jejich vlivu na kvalitu života pacienta. Nosní příznaky u alergické rýmy vznikají působením celé škály mediátorů na různé receptory. Svědění a kýchání jsou vyvolány drážděním zakončení senzorických nervů, hypersekrece reflexně aktivací cholinergních vláken parasympatiku. Zduření sliznice je způsobeno zvýšenou permeabilitou cév, a především zvýšenou náplní kapilár a kapacitních cév v nosní sliznici po ovlivnění H1 a méně i H2 receptorů. Antigen/alergen spouští po průniku povrchovými obrannými bariérami, po vazbě se specifickými protilátkami IgE, které jsou vázány na povrchové Fc receptory buněk, alergickou reakci I. typu. Diagnostika i péče si vyžaduje spolupráci lékařů různých specializací. U většiny pacientů s chronickou rýmou se neobejdeme bez dlouhodobé farmakoterapie. Dnes můžeme volit z několika skupin léků s různým mechanizmem působení, a to místním-intranazálním nebo v systémové perorální formě: dekongestiva, antihistaminika, kromony, anticholinergika, kortikosteroidy a leukotrieny. Specifická imunoterapie je jediný léčebný postup, který snižuje atopickou reaktivitu pacienta přeladěním jeho odpovídavosti v TH2 subsystému pomocných lymfocytů na odpovídavost v subsystému TH1, tj. od atopické odpovídavosti k normální.

Bronchiální astma je nejzávažnější komplikací chronické rýmy. Všichni pacienti s alergickou rýmou by proto měli být podrobně vyšetřeni k vyloučení bronchiálního astmatu a naopak u astmatiků je třeba aktivně pátrat po projevech alergické rýmy.

Keywords: alergická rýma, etiopatogeneze, diagnostika, léčba, bronchiální astma

Published: July 1, 2007  Show citation