Prakt. lékáren. 2008; 4(1): 6-8

Mechanizmy účinku některých frekventně používaných léčiv v gastroenterologii a jejich terapeutická hodnota

Petr Dítě^1,2

¹ III. interní klinika gastroenterologická, FN Brno-Bohunice

² Fakultní nemocnice Brno Bohunice

Znalost mechanizmu účinku jednotlivých lékových skupin v gastroenterologii je zásadní z důvodu správné indikace léků, prevence možných lékových interakcí a obecně vedlejších nežádoucích účinků.

Tato oblast je neobyčejně složitou právě v gastroenterologii,

kde je rozsáhlé spektrum používaných léčiv.

Toto konstatování dokumentuje předložené sdělení, uvádějící charakteristiku v gastroenterologii snad nejvíce užívaných léků, mezi které patří blokátory protonové pumpy, které jsou léčivy pro oblast gastroenterologie léčivy selektivními. Oproti tomu léčiva z oblasti biologické terapie jsou léčiva se širokým uplatněním i mimo gastroenterologii, jejichž mechanizmus účinku je zcela odlišný od působení PPI. Využití biologické léčby u nemoci GIT prudce narůstá, a proto je znalost mechanizmů jejich působení, včetně možných vedlejších efektů, vysoce aktuální.

Zatímco blokátory protonové pumpy blokují principiální etiologický faktor, vedoucí ke vzniku slizničních poškození, biologická terapie si klade za cíl ovlivnit kaskádu indukce zánětlivých změn sliznice střevní, a to ovlivněním TNF alfa. Avšak tato medikace není medikací z etiologického pohledu kauzální, protože jednoznačná etiologie NSA není stále známa. Proto jsou pochopitelná i jistá tápání stran ovlivnění nemoci anebo dokonce její vyléčení.

Klíčová slova: chronická gastritida, gastropatie, vředová nemoc, gastroezofageální reflux, ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc, receptory parietální buňky, omeprazol, lanzoprazol, pantoprazol-rabeprazol, S-omeprazol-tenatoprazol, blokátory protonové pumpy, H2 blokátory-ranitidin, famotidin, TNF alfa faktor, biologická léčba, infliximab, adalimumab, cetelizumab

Zveřejněno: 15. březen 2008  Zobrazit citaci