Prakt. lékáren. 2016; 12(1): 16-17 | DOI: 10.36290/lek.2016.004
Článek přináší přehledné informace k problematice ADHD, respektive hyperkinetické poruše chování a poruše pozornosti,
DSM–V, ICD–10. Základní porucha je porucha pozornosti, která je podmíněná biologicky (geneticky nebo perinatálně). Tyto
etiologické faktory způsobují relativně přesně definovanou vývojovou změnu CNS, která se týká zejména prefrontální kůry
a bazálních ganglií, je provázena deficitem transmiterů dopaminu a noradrenalinu a tento deficit je velmi úspěšně korigován
podáním stimulancií nebo atomoxetinu. Vývojová problematika je definována různými trajektoriemi ústupu příznaků, z nichž
některé jsou pouze hypotetické (ústup příznaků v předškolním věku nebo okolo desátého roku), jiné jsou nepochybné, v období
puberty a časné dospělosti. Důležitá je léčba farmakologická, ale i psychoterapeutická. Nedostatečná péče se často projeví
rozvojem závažných komorbidních poruch včetně drogové závislosti. Porucha se vyskytuje u dětí předškolních, školních, v dospívání
a u části pacientů i v dospělosti. Jedná se o poruchu neurovývojovou, která představuje nejlépe probádanou poruchu
v psychiatrii, zejména z hlediska biologického substrátu CNS, s velmi úspěšnou farmakoterapií.
The article presents clear information on the topic of ADHD, or hyperkinetic conduct disorder and attention disorder, DSM–V, ICD–10.
The fundamental condition is attention disorder that is determined biologically (genetically or perinatally). These aetiological factors
cause a relatively precisely defined developmental change in the CNS that mainly involves the prefrontal cortex and basal ganglia, is
accompanied by deficiency of the dopamine and noradrenaline neurotransmitters, and this deficiency is very successfully managed by
administering stimulants or atomoxetine. The developmental issues are defined by various trajectories of symptom regression, some
of which are merely hypothetical (symptom regression at preschool age or around ten years of age), while others are unquestionable,
during puberty and early adulthood. Both pharmacological and psychotherapeutic treatments are of importance. Inadequate care
often results in the development of serious comorbid conditions, including drug addiction. The disorder occurs in preschoolers,
schoolchildren, adolescents, and, in part of the patients, in adulthood. It is a neurodevelopmental disorder, the best-studied condition
in psychiatry, particularly in terms of the biological substrate of the CNS, and one with very successful pharmacotherapy.
Zveřejněno: 1. únor 2016 Zobrazit citaci