Prakt. lékáren. 2022; 18(4): 256-261
"Mám rád lékaře – jsou milí, ale musí strávit tolik let vyšetřováním spousty nemocí, které nikdo nemá,
když všichni, mladí i staří, jsou šílení z nachlazení? A já sním svůj jediný klobouk, jestli o tom něco vědí!" (1)
K hodnocení A. P. Herberta z roku 1960 není co dodat, protože lékařská péče se stále potýká s banálními nachlazeními. Akutní infekce horních cest dýchacích patří celosvětově k nejčastějším onemocněním a má velký socioekonomický dopad vzhledem k obrovským přímým i nepřímým nákladům. Například studie provedená Institutem Roberta Kocha uvádí, že v roce 2009 přibylo v Německu 1,5 milionu případů pracovní neschopnosti (2). Akutní infekce horních cest dýchacích (z angl. URTI) zahrnují rinitidu a rinosinusitidu, faryngitidu a tonzilitidu, otitis media a laryngotracheitidu (croup), která je zvláště významná v dětském věku. Vdechnuté mikroorganismy, jako jsou viry, bakterie a plísně, musí překonat první bariéru lokální imunitní obrany horních cest dýchacích, kde vyvolávají zánětlivé reakce na sliznicích, a tím způsobují příznaky, jejichž povaha závisí na lokalizaci tohoto zánětu.
Published: December 15, 2022 Show citation