Praktické lékárenství – 1/2019

www.praktickelekarenstvi.cz e36 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE NOVINKY V TERAPII REZISTENTNÍ HYPERTENZE PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ Novinky v terapii rezistentní hypertenze Renata Cífková Centrum kardiovaskulární prevence 1. LF UK a TN, Praha Hypertenzí rezistentní na léčbu v současné době rozumíme stav, kdy doporučená léčba nedokáže snížit hodnoty krevního tlaku (TK) v ordi- naci lékaře na < 140/90mm Hg a nedostatečná kontrola hypertenze je potvrzena ambulantní monitorací TK nebo měřením TK v domácích podmínkách. Doporučená medikamentózní léčba rezistentní hypertenze zahrnuje kombinaci tří antihypertenziv podávaných v optimálních nebo maximálně tolerovaných dávkách; součástí kombinace by mělo být diuretikum, dále obvykle nejčastěji inhibitor ACE/sartan + blokátor kalciových kanálů. Odhadovaná prevalence při použití této definice je pravděpodobně méně než 10% u medikamentózně léčených hyper- toniků. Vždy je třeba vyloučit pseudorezistentní hypertenzi a sekundární příčiny hypertenze. Jako čtvrtý lék do kombinace je v současné době doporučován spironolakton až do dávky 50mg denně. Je upřednostňováno užívání fixních kombinací. Klíčová slova: pseudorezistentní hypertenze, inhibitory ACE, AT 1 -blokátory (sartany), sekundární hypertenze, 24h ambulantní monitorace TK, měření TK v domácích podmínkách. Latest developments in the management of resistant hypertension Hypertension resistant to treatment is currently defined as a situation when the recommended treatment strategy fails to lower office blood pressure to values <140/90mmHg, and inadequate control of blood pressure is confirmed by ambulatory blood pressure monitoring or home blood pressure measurement. The recommended treatment strategy should include treatment with optimal or best-tolerated doses of three KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: prof. MUDr. Renata Cífková, renata.cifkova@ftn.cz Centrum kardiovaskulární prevence, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Thomayerova nemocnice, Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 Převzato z: Interní Med. 2018; 20(4): 167–170 Článek přijat redakcí: 17. 7. 2018 Článek přijat k publikaci: 26. 8. 2018