Praktické lékárenství – 2/2020

www.praktickelekarenstvi.cz e30 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Nová éra léčby roztroušené sklerózy PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ Nová éra léčby roztroušené sklerózy MUDr. Marek Peterka Neurologická klinika, LF UK a FN Plzeň Roztroušená skleróza je závažné neurologické onemocnění, které v případě neléčení vede k závažné invalidizaci nemocného. S příchodem moderní terapie v devadesátých letech minulého století vznikla určitá naděje na ovlivnění této nemoci. Ovšem poslední desetiletí přináší re- voluční změny v její léčbě. Mimo léky, které je nutné užívat k ovlivnění onemocnění kontinuálně, je k dispozici specifická léčebná skupina, tzv. imunitní rekonstituční terapie (IRT), která umožnuje navození dlouhodobé remise nemoci bez nutnosti setrvalého užívání léčby. Nová vysoce účinná terapie mění pohled na cíle v terapii roztroušené sklerózy. Aktuálním cílem je dosažení dlouhodobé remise onemocnění, která je de- finována konceptem No Evidence of Disease Activity (NEDA). Klíčová slova: roztroušená skleróza, udržovací/eskalační terapie, imunitní rekonstituční terapie, no evidence of disease activity (NEDA). A new era of multiple sclerosis treatment Multiple sclerosis is very serious neurological disease. If not treated it causes severe disability of patients. New hope in treating MS arose in the nineties due to arrival of modern therapy. However only last couple decades have brought revolutionary changes in the treatment of this disease. Besides medicaments used continuously to affect the disease, we now have new specific therapeutic group called immune reconsti- tution therapy (IRT), which can induce long-term remission of the disease without continual treatment. New highly efficient therapy changes our views of goals in therapy of MS. Now our main goal is to achieve long-term remission of the disease, which is defined by the concept of No Evidence of Disease Activity (NEDA). KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Marek Peterka, peterkam@fnplzen.cz Neurologická klinika, LF UK a FN, Alej Svobody 80, 304 60 Plzeň Převzato z: Neurol. praxi 2019; 20(4): 292–295 Článek přijat redakcí: 30. 4. 2019 Článek přijat k publikaci: 29. 5. 2019