Praktické lékárenství – 2/2020

www.praktickelekarenstvi.cz  / Neurol. praxi 2019; 20(4): 292–295 / PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ e32 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Nová éra léčby roztroušené sklerózy vány jak negativní, tak pozitivní prognostické faktory. Mezi pozitivní prognostické faktory patří: začátek onemocnění v nižším věku, ženské pohlaví, optická neuritis jako první příznak, izolované senzitivní přízna- ky, kompletní úprava po prvním relapsu, dlouhý interval do druhého relapsu, nízká invalidita po pěti letech choroby, nízký počet lézí na magnetické rezonanci (MR). Mezi negativní prognostické faktory pat- ří: začátek onemocnění ve vyšším věku, mužské pohlaví, multifokální začátek, postižení eferentních drah (motorické, mozečkové, sfinkterové příznaky), neúplná úprava z prvního relapsu, krátký interval do dru- hého relapsu, významná invalidita po pěti letech trvání choroby, MR mozku s velkým objemem lézí (Miller et al., 2005) (tabulka 1). Důležité je zohlednit bezpečností profil léku s přihlédnutím na již zmíněné komorbidity, což může vést k významné redukci původně širokého léčebného portfolia (Montalban et al., 2018). A v neposlední řadě je třeba také znát názory a postoje pacienta, který by měl být součástí rozhodování o jeho terapii. Na základě těchto údajů se tedy snažíme nalézt optimální terapii pro daného nemocného, ale jaké možnosti dnes vlastně máme? Udržovací/eskalačníterapie versus imunitní rekonstituční terapie Aktuálně máme k dispozici k léčbě RS více než deset typů léků. V rámci volení léčebné strategie můžeme volit mezi dvěma filozo- fiemi. V případě udržovací terapie je nutno k chronickému ovlivnění imunitního systému dodržet kontinuální podání léku. Tedy jinými slovy, efekt léčby je možný jen v období jejího podávání. Nelze oče- kávat dosažení dlouhodobé remise onemocnění po vysazení léčby. V případě zjištění přetrvávající aktivity choroby nebo v případě opě- tovného vzplanutí choroby na již probíhající léčbě, což ukazuje na Graf 1. Závislost podílu zaměstnaných pacientů s roztroušenou sklerózou s věkem do 65 let na narůstající invaliditě měřené pomocí EDSS (Expanded Disability Status Scale) (adaptováno z Kobelt et al., 2006) Podíl pracu jících pacientů mladších 65 let (%) EDSS skóre Rakousko Belgie Německo Itálie Nizozemí Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Tab. 1.  Skupiny zjištěných prognostických faktorů. MR – magnetická rezo- nance (adaptováno z Miller et al., 2005) Příznivá prognóza Nepříznivá prognóza Začátek v nižším věku Ženské pohlaví Optická neuritis Izolované senzitivní příznaky Kompletní úprava po prvním relapsu Dlouhý interval do druhého relapsu Nízká disabilita po pěti letech Nízký počet lézí Začátek ve vyšším věku Mužské pohlaví Multifokální začátek Postižení eferentních drah (motorické, mozečkové, sfinkterové příznaky) Neúplná úprava z prvního relapsu Krátký interval do druhého relapsu Disabilita v pátém roce MR mozku s velkým objemem lézí