Praktické lékárenství – 2/2020

www.praktickelekarenstvi.cz e35 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Nová éra léčby roztroušené sklerózy PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ Závěr Léčba RS prodělala za posledních 25 let významnou změnu. S pří- chodem nových vysoce účinných léků přichází i nový pohled na cíle v léčbě RS. V začátku moderní terapie bylo snahou snížit počet a tíži relapsů a zpomalit progresi invalidity. Nyní máme již nový cíl, a tím je dosažení kompletní remise onemocnění – NEDA. Některé optimistické výhledy dokonce kladou na novou generaci léků další, mnohem ná- ročnější požadavek, a tím je zlepšení klinického stavu nemocného. Je třeba si uvědomit, že centrální nervový systém je zcela zásadní pro udr- žení integrity našeho organizmu, a že se jedná o orgán, který nelze ani v době dnešní moderní medicíny nahradit, na rozdíl od jiných orgánů. Na základě těchto faktů je třeba přistupovat k léčbě RS aktivně a snažit se ochránit mozek a míchu před poškozením. Velmi důležité je časné nasazení a správné zvolení léčby a dále pečlivé sledování její účinnosti. V případě zjištění nedostatečné vnímavosti na léčbu je nutné včasně indikovat její změnu. Pasivita v léčbě či obava z nových moderních léků nejsou v tomto směru na místě. Práce byla podpořena grantemUniverzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty v Plzni (SVV 260390). LITERATURA 1. Banwell B, Giovannoni G, Hawkes C, Lublin F. Editors' welcome and a working de nition for a multiple sclerosis cure. Mult. Scler. Relat. Disord. 2013; 2: 65–67. 2. Feinstein A, DeLuca J, Baune BT, Filippi M, Lassman H. Cognitive and neuropsychiatric disease manifestations in MS. Mult Scler Relat Disord. 2013; 2(1): 4–12. 3. Giovannoni G. Disease-modifying treatments for early and advanced multiple sclerosis: a new treatment paradigm. Curr Opin Neurol. 2018; 31(3): 233–243. 4. Havrdova E. Roztroušená skleróza. Mladá fronta, 2013. 5. Kobelt G, Berg J, Lindgren P, Fredrikson S, Jönsson B. Costs and quality of life of pati- ents with multiple sclerosis in Europe. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2006; 77(8): 918–926. 6. Kurtzke JF. Rating neurologic impairment in multiple sclerosis: an expanded disability status scale (EDSS). Neurology. 1983; 33(11): 1444–1452. 7. Miller D, Barkhof F, Montalban X, Thompson A, Filippi M. Clinically isolated syndromes su- ggestive of multiple sclerosis, part I: natural history, pathogenesis, diagnosis, and progno- sis. Lancet Neurol. 2005; 4(5): 281–288. 8. Montalban X, Gold R, Thompson AJ, Otero-Romero S, Amato MP, Chandraratna D, Clanet M, Comi G, Derfuss T, Fazekas F, Hartung HP, Havrdova E, Hemmer B, Kappos L, Liblau R, Lu- betzki C, Marcus E, Miller DH, Olsson T, Pilling S, Selmaj K, Siva A, Sorensen PS, Sormani MP, ThalheimC, Wiendl H, Zipp F. ECTRIMS/EAN Guideline on the pharmacological treatment of people with multiple sclerosis. Mult Scler. 2018; 24(2): 96–120. 9. Oksenberg JR, Baranzini SE, Hauser SL. Biological concepts of multiple sclerosis patho- genesis and relationship to treatment. In: Cohen JA, and Rudick RA, (eds), Multiple Sclero- sis Therapeutics, 3rd edition. London: Informa Healthcare 2007: 23–44. 10. Pfleger CC, Flachs EM, Koch-Henriksen N. Social consequences of multiple sclerosis: early pension and temporary unemployment – a historical prospective cohort study. Mult Scler. 2010; 16(1): 121–126. 11. Torkildsen GN, Lie SA, Aarseth JH, Nyland H, Myhr KM. Survival and cause of death in multiple sclerosis: results from a 50year follow-up in Western Norway. Mult Scler. 2008; 14(9): 1191–1198.