Praktické lékárenství – 2/2020

www.praktickelekarenstvi.cz e41 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Hypertenze jako nežádoucí účinek léčiv PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ Erytropoetin Hypertenze se může vyvinout u 20–30 % pacientů, kteří dostávají erytropoetin, objevuje se za 2 týdny až 4 měsíce po zahájení léčby. Předpokládaný mechanismus tohoto nežádoucího účinku není přesně známý, roli hraje zvýšení vápníku v buňkách hladkého svalstva cév, aktivace lokálního systému renin‑angiotensin‑aldosteron, zvýšená produkce ET-1 a snížená syntéza NO (2). Erytropoetin může zvýšit TK o více než 10 mmHg, častěji u dialyzovaných pacientů než u pacientů ještě nedialyzovaných (2). Glukokortikoidy Incidence hypertenze je u pacientů s Cushingovým syndromem 70−80 %, ale pouze 15−20 % u pacientů léčených vysokými dávkami syntetických kortikosteroidů, které mají menší mineralokortikoidní aktivitu než kortizol (13). Do patogeneze hypertenze vyvolané glu- kokortikoidy mohou být zapojeny oxidační stres a nedostatek oxidu dusnatého (14). Nicméně přesný mechanismus hypertenze indukované glukokortikoidy není stále plně objasněn a zdá se, že je multifaktoriální. Imunosupresiva Incidence hypertenze při terapii cyklosporinem je 50 % a takrolimem 35 % (5). Everolimus a temsirolimus mají antiproliferativní účinky, které se využívají nejen v transplantologii ke snížení proliferace lymfocytů, ale také v onkologii k ovlivnění proliferace nádorových buněk. Výskyt hyperten- ze byl u obou léčiv hlášen ve studiích od 1 do 10 % (15). Mechanismus elevace tlaku zahrnuje změny na úrovni vaskulární endoteliální funkce, snížené hladiny vazodilatačních mediátorů (prostacyklinu a oxidu dusna- tého), zvýšené hladiny vazokonstrikčně působícího endotelinu a zvýšenou inzulinovou rezistenci. Léčiva ovlivňující účinek mineralokortikoidů Ke vzniku hypertenze mohou přispět léčiva zasahující do metabolismu kortikoidůovlivněnímaktivity některých významnýchenzymů. Antimykotikum posakonazolmůže svýmmechanismemúčinkuvést k nadbytkumineralokorti- koidůvorganismu (16). Také abirateron, který jepodávánpacientůms kastračně rezistentnímkarcinomemprostaty, vede ke klinicky významnédysbalanci korti- koidů v organismu, k deficitu kortizolu anadbytkumineralokortikoidů (17). Proto musí být abirateronvždypodáván společně s denní dávkou10mgprednisonu, aby se předešlo nežádoucímúčinkům– hypokalémii, hypertenzi atd. Nesteroidní antiflogistika Metaanalýza provedená v 90. letech 20. století ukázala, že nesteroidní antiflogistika (NSAID) používaná déle než 1 týden u nekomplikovaných hypertenzních i normotenzních pacientů zvýšila TK v průměru o 5 mmHg (2). Přesný mechanismus, kterým se NSAID podílí na zvýšení TK, není plně objasněn a je multifaktoriální. NSAID inhibují cyklooxygenázu-1 a 2, což snižuje syntézu prostaglandinů, snížení NO, zvýšení ET-1. Dochází k retenci soli a vody. NSAID snižují účinnost některých antihypertenziv, jako jsou diuretika, beta‑blokátory a ACE inhibitory, ale neinterferují s působením antagonistů vápníku a centrálně působících antihypertenziv (18). Pohlavní hormony Hypertenze je 2−3× častější u žen užívající perorální kontraceptiva než u kontrolní skupiny (19). Předpokládá se, že estrogeny a progestiny zvyšují