www.praktickelekarenstvi.cz e26 PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Současná farmakoterapie benigní hyperplazie prostaty dle doporučení EAU Zlepšení IPSS a Qmax během léčby α1-blokátorem přetrvává po dobu nejméně čtyř let (1). Nežádoucí účinky Tolerance a bezpečnost α1-blokátorů vyplývá z distribuce ve tkáních, selektivitou a farmakokinetickým profilem jednotlivých lékových forem. Nejčastější nežádoucí účinky α1-blokátorů jsou astenie, závratě a or‑ tostatická hypotenze. Vazodilatační účinky jsou nejvýraznější u doxazo‑ sinu a terazosinu a jsou méně časté u alfuzosinu a tamsulosinu. Pacienti s kardiovaskulární komorbiditou a vazoaktivní léčbou mohou být náchylní k nežádoucí vazodilataci způsobené α1-blokátorem. U selektivního silo‑ dosinu je však frekvence hypotenze srovnatelná s placebem. V roce 2005 byl v souvislosti s užíváním α1-blokátorů u operace oční katarakty popsán nežádoucí účinek pod názvem syndrom „vlající“ duhov‑ ky – Floppy Iris Syndrome (IFIS). Zvýšené riziko IFIS bylo prokázáno u alfuzosinu, doxazosinu, tamsulo‑ sinu nebo terazosinu. U tamsulosinu bylo riziko IFIS největší. V případě plánované operace katarakty by neměla být zahájena léčba α1-blokátory a v případě již zahá‑ jené terapie by měl být o této skutečnosti informován oftalmolog a léčba α1-blokátory přerušena. V oblasti sexuální nebyl prokázán negativní učinek α1-blokátorů na libido, dokonce je popisováno i mírné zlepšení erekce. Nicméně ve srov‑ nání s placebem se při užívaní α1-blokátorů vyskytuje abnormální ejaku‑ lace (13). Původní domněnka, že se jedná o tzv. retrográdní ejakulaci, se nepotvrdila, novější poznatky spíše ukazují na pokles objemu semenné tekutiny nebo její nepřítomnosti během ejakulace. Tento nežádoucí účinek se projevuje spíše u mladších pacientů a více selektivních α1-blokátorů, jako je tamsulosin a silodosin (14). Ukazuje se, že čímmá α1-blokátor lepší účinek na zlepšení klinických příznaků a průtokové parametry, tím je vyšší riziko ejakulatorní dysfunkce. Doporučení Závěrem lze konstatovat, že α1-blokátory lze považovat za 1. linii léč‑ by mužských LUTS vzhledem k jejich rychlému nástupu účinku, dobré účinnosti a nízké četnosti a závažnosti nežádoucích účinků. Nicméně α1-blokátory nezabraňují výskytu AUR nebo potřebě chirurgického zá‑ kroku. Oftalmologové by měli být informováni o použití α1-blokátoru před operací šedého zákalu, starší pacienti o riziku ortostatické hypotenze a sexuálně aktivní pacienti léčení selektivními α1-blokátory o riziku ejaku‑ latorní dysfunkce (1). Inhibitory 5α-reduktázy (5-ARI) Mechanismus účinku Androgenní účinky na prostatu jsou zprostředkovány dihydrotestoste‑ ronem (DHT), který vzniká z testosteronu prostřednictvím enzymu 5α-re‑ duktáza (15), který má dvě izoformy: 5α-reduktáza typu 1 s převládající expresí a aktivitou v kůži a játrech, a 5α-reduktáza typu 2 s převládající expresí a aktivitou v prostatě. 5-ARI indukují apoptózu epitelových buněk prostaty, což vede ke snížení velikosti prostaty asi o 18–28 % a snížení sérové hladiny PSA asi o 50 % po šesti až dvanácti měsících léčby (16). Střední objem prostaty a snížení PSA může být po dlouhodobé léčbě ještě výraznější.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=