www.praktickelekarenstvi.cz e28 PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Současná farmakoterapie benigní hyperplazie prostaty dle doporučení EAU Dostupné látky Pro léčbu jímacích projevů hyperaktivního měchýře (OAB) jsou re‑ gistrováni následující antagonisté muskarinových receptorů: darifenacin hydrobromid (darifenacin); fesoterodin fumarát (fesoterodin); oxybutynin hydrochlorid (oxybutynin); propiverin hydrochlorid (propiverin); solifena‑ cin sukcinil (solifenacin); tolterodin tartrát (tolterodin) a trospium chlorid (1, 25). Klinické účinky Antimuskarinika byla testována v minulosti především u žen, protože se předpokládalo, že LUTS u muže vyžadují specifické léky s účinkem na prostatu. Tento předpoklad však není podložen vědeckými důkazy (26). Byla testována účinnost jednotlivých antimuskarinik v monoterapii u mužů s OAB bez BOO (1). Tolterodin může významně snížit urgentní inkontinenci, denní nebo 24hodinovou frekvenci a zároveň zlepšit vní‑ mání přínosu léčby u pacientů. Solifenacin signifikantně zlepšil průměrné vnímaní stavu močového měchýře, OAB symptomového skóre a celkové vnímání problémů s močovým měchýřem. Fesoterodin zlepšil frekvenci mikce, urgentních epizod a epizod urgentní inkontinence (UUI). Výrazné snížení denní frekvence mikce, nykturií, UUI, IPSS ve srovnání se základní‑ mi hodnotami po 12–25 týdnech ukazují otevřené studie s tolterodinem (27, 28). Výsledky randomizované klinické studie (RCT) TIMES ukazují, že monoterapie tolterodinem ER významně snížila epizody UUI za 24 hodin ve srovnání s placebem v průběhu 12 týdnů. Nicméně tolterodin ER vý‑ znamně nezlepšil urgence, celkové skóre IPSS nebo skóre QoL ve srovnání s placebem. Významně lepších výsledků bylo dosaženo při kombinaci tolterodinu ER spolu s tamsulosinem (1). Další analýza ukázala, že větší prospěch z antimuskarinik mají muži s hladinou PSA <1,3 ng/ml a s menší prostatou (29). Dvě další studie zjistily pozitivní účinek antimuskarinik u pacientů s OAB a současné BPO. V malé RCT propiverin snížil frekvenci mikce a počet epizod urgencí (1). Nežádoucí účinky Nežádoucí účinky antimuskarinik zahrnují sucho v ústech (až 16 %), zácpu (až 4 %), obtížné močení (až 2 %), nasofaryngitidu (až 3 %) a závratě (až 5 %). Zvýšení postmikčního rezidua (PVR) u mužů bez BOO je minimální a podobné placebu. Teoretickymohou antimuskarinika snížit sílu kontrakcemočovéhoměchýře, a protomohou být spojeny PVRmoč nebo AUR. Urodynamickýmvyšetřením byly při užívání antimuskarinik detekovány větší objemymočovéhoměchýře při první kontrakci detruzoru, vyšší maximální cystometrická kapacita a snížený index kontraktilitymočovéhoměchýře, Qmax se nezměnil. Tato studie ukázala, že krátkodobá léčba antimuskarie u mužů s BOO je bezpečná (1). Avšak ne všechna antimuskarinika byla testována u starších mužů a dlouhodobé studie účinnosti antagonistů muskarinových receptorů u mužů jakéhokoli věku s LUTS ještě nejsou k dispozici. Navíc do studií byli zahrnuti pouze pacienti s nízkým objemem PVR na počátku léčby. Doporučení Tyto léky by proto měly být použity s opatrností a doporučuje se pra‑ videlná kontrola IPSS a PVR moči. Muže je třeba informovat, aby přerušili léčbu, pokud je po zahájení léčby zaznamenáno zhoršení vyprazdňovacích LUTS nebo močového průtoku.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=