www.praktickelekarenstvi.cz e31 PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Současná farmakoterapie benigní hyperplazie prostaty dle doporučení EAU přípravkem mirabegron byla účinná u pacientů, u kterých perzistovaly příznaky LUTS a OAB při monoterapií α1-blokátorem, aniž by způsobila negativní účinky na průtok (1). Nežádoucí účinky Nejčastějšími nežádoucími účinky souvisejícími s léčbou mirabegro‑ nem byly hypertenze, infekce močových cest (UTI), bolest hlavy a na‑ zofaryngitida (1). Mirabegron je kontraindikován u pacientů s těžkou nekontrolovanou hypertenzí (systolický krevní tlak > 180 mmHg nebo diastolický krevní tlak > 110 mmHg, nebo obojí). Krevní tlak by měl být měřen před zahájením léčby a pravidelně sledován během léčby. Dlouhodobé studie účinnosti a bezpečnosti přípravku mirabe‑ gron u jakéhokoliv věku mužů s LUTS ještě nejsou k dispozici. Studie o použití mirabegronu v kombinaci s jinými přípravky pro léčbu mu‑ žů s LUTS čekají na dokončení. Farmakokinetická interakce při přidání mirabegronu ke stávající léčbě tamsulosinem nebo naopak nezpůso‑ buje klinicky relevantní změny v bezpečnostim profilu (36). Dostupné studie mirabegronu v kombinaci s antimuskariniky u pacientů s OAB byly převážně na ženské studijní populaci, i tady čekají další klinické studie na dokončení. Doporučení Mirabegron zlepšuje příznaky OAB, včetně frekvence mikce, urgence a urgentní inkontinence moči. Pacienti s mirabegronem setrvávají v léčbě déle než pacienti s antimuskariniky. Užití beta-3 agonistů lze doporučit u mužů se středně závažnou a závažnou LUTS s převahou jímacích symp‑ tomů. Alfa1-blokátory + inhibitory 5α-reduktázy Mechanismus účinku Alfa1-blokátor vykazuje klinické účinky během několika hodin nebo dnů, zatímco 5-ARI potřebuje několik měsíců k rozvoji plné klinické účin‑ nosti. Finasterid byl testován v klinických studiích s alfuzosinem, terazosi‑ nem, doxazosinem nebo terazosinem a dutasterid s tamsulosinem. Klinické účinky Teprve údaje z dlouhodobého sledování (čtyři roky) ze studií MTOPS a CombAT ukázaly, že kombinovaná terapie je lepší než monoterapie pro LUTS a Qmax a lepší než samotný α1-blokátor při snižování rizika AUR nebo potřeby chirurgického zákroku (2, 4, 9, 10). Studie CombAT prokázala, že kombinovaná léčba je lepší než monote‑ rapie α1-blokátorem při ovlivnění symptomů a průtoku počínaje devátým měsícem a také s nižším rizikem AUR a nutností chirurgického řešení po osmi měsících (10). Přerušení podávání α1-blokátoru po šesti až devíti měsících kombino‑ vané léčby bylo zkoumáno jednak RCT, a další otevřenou multicentrickou studií (1). První studie hodnotila kombinaci tamsulosinu s dutasteridem s dopadem vysazení tamsulosinu po šesti měsících s téměř třemi čtvrtina‑ mi pacientů, kteří nehlásili žádné zhoršení příznaků (1). Nicméně pacienti se závažnými příznaky (IPSS > 20) mohou mít prospěch z dlouhodobé kombinované léčby. Ve studiích MTOPS i CombAT byla kombinovaná terapie lepší než mo‑ noterapie při prevenci klinické progrese definované zvýšením IPSS nejméně o čtyři body, AUR, UTI, inkontinenci nebo zvýšení kreatininu o 50 % (37).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=