www.praktickelekarenstvi.cz e10 PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Eliminační poločas není jen farmakologický profil bu, než je této stability dosaženo. Proto se nehodí pro situace vyžadující rychlou titraci léčiva. Nicméně dlouhý poločas a stabilita plazmatických hladin přináší celou řadu výhod. Především umožňuje podávání léku v jed‑ né denní dávce a vede tak u pacientů k lepší adherenci a nižší pravděpo‑ dobnosti průlomového záchvatu, při vynechání dávky. Proto mohou být léky s velmi dlouhým eliminačním poločasem optimálními ASM, nejenom u pacientů s problematičtější adherencí k léčbě. Při rozhodování o léčbě bychom tedy měli zařadit i úvahu, zda bude pro pacienta přínosnější rychlá titrace a nástup účinku ASM s krátkým poločasem, anebo pro něj bude výhodné „počkat“ si na stabilní hladinu ASM s dlouhým poločasem s be‑ nefitem vyšší stability koncentrace a nižšího rizika průlomových záchvatů. LITERATURA 1. Aícua‑Rapún I, André P, Rossetti AO, et al. Therapeutic Drug Monitoring of Newer An‑ tiepileptic Drugs: A Randomized Trial for Dosage Adjustment. Ann Neurol. 2020;87(1): 22-29. doi: 10.1002/ana.25641. 2. Claxton AJ, Cramer J, Pierce C. A systematic review of the associations between dose regimens and medication compliance. Clin Ther. 2001;23(8):1296-310. doi: 10.1016/s01492918(01)80109-0. 3. Cramer JA, Glassman M, Rienzi V. The relationship between poor medication compli‑ ance and seizures. Epilepsy Behav. 2002;3(4):338-342. doi: 10.1016/s1525-5050(02)00037-9. 4. Dooley JM, Camfield PR, Camfield CS, et al. Once‑daily ethosuximide in the treatment of absence epilepsy. Pediatr Neurol. 1990;6(1):38-9. doi: 10.1016/0887-8994(90)90076-d. 5. Gidal BE, Ferry J, Reyderman L, et al. Use of extended‑release and immediate‑release anti‑seizure medications with a long half‑life to improve adherence in epilepsy: a guide for clinicians. Epilepsy Behav. 2021;120:107993. doi: 10.1016/j.yebeh.2021.107993 6. Kim SH, Lee H, Kim DW. Switching antiepileptic drugs to once‑daily dosing regimens in epilepsy patients. Acta Neurol Scand. 2021 Jan;143(1):51-55. doi: 10.1111/ane.13333. 7. Kwan P, Brodie MJ. Early identification of refractory epilepsy. N Engl J Med. 2000;342(5):3149. doi: 10.1056/NEJM200002033420503. 8. Patsalos PN. Pharmacokinetic profile of levetiracetam: toward ideal characteristics. Phar‑ macol Ther. 2000;85(2):77-85. doi: 10.1016/s0163-7258(99)00052-2. 9. Patsalos PN, St Louis EK. The Epilepsy Prescriber’s Guide to Antiepileptic Drugs – third Edition. Cambridge University Press. 2018;19-249. doi: 10.1017/9781108669399. 10. Southwood RL, Fleming VH, Huckaby G. Concepts in clinical pharmacokinetics. 7th ed. Bethesda: American Society of Health‑System Pharmacists; 2018; 53-56 s. ISBN 9781585285914 11. Steinhoff BJ, Hübers E, Kurth C, et al. Plasma concentration and clinical effects of perampanel‑The Kork experience. Seizure. 2019;67:18-22. doi: 10.1016/j.seizure.2019. 02. 022. 12. Tompson DJ, Ali I, Oliver‑Willwong, et al. Steady‑state pharmacokinetics of lamotrigine when converting from a twice‑daily immediate‑release to a once‑daily extended‑release formulation in subjects with epilepsy (The COMPASS Study). Epilepsia. 2008;49(3):410-7. doi: 10.1111/j.1528-1167.2007.01274.x.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=