www.praktickelekarenstvi.cz e7 PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Eliminační poločas není jen farmakologický profil lék se předevšímpomalu a postupně vstřebává, což prodlužuje jeho nástup účinku. Jeho eliminace z těla, po tom co je vstřebán a rozdistribuován, zůstává stejně rychlá. Dále je logické, že tyto lékové formy nelze drtit ani půlit, protože by tak svůj prodloužený účinek ztratily. Ještě je třeba zmínit, že nejčastěji se pod pojmem eliminační poločas udává tzv. terminální eli‑ minační poločas (ten se udává v souhrnu údajů o přípravku). Může však být zavádějící u léků s komplexnější absorpcí a distribucí v těle (typicky léky ER nebo topiramát – TPM). U nich je třeba brát v potaz především tzv. efektivní eliminační poločas, který se od terminálního může lišit. Ne vždy koreluje t1/2 s nutným počtem dávek. Například u LEV t1/2 = 8 hodin bychom předpokládali nutnost podávat jej více 3× denně. Není tomu tak, díky vlastnostem LEV, jehož délka účinnosti převyšuje eliminační poločas, a proto jej můžeme podávat 2× denně (Patsalos, 2000). Naopak třeba TPM má sice poměrně dlouhý terminální t1/2 (nad 20 hodin), ale je podáván rozděleně ve dvou dávkách. Při podávání jednou denně totiž významně kolísají jeho hladiny. Stejně to platí pro PHT či pro benzodia‑ zepiny s dlouhým t1/2 (např. klobazam). U těchto je rozdělení do dílčích dávek nutné právě kvůli minimalizaci fluktuací koncentrace a z toho plynoucích výrazných nežádoucích účinků. Etosukcimid (ETX) má taktéž dlouhý poločas a jeho koncentrace při podávání jednou denně proto nekolísají. Podáván je však rozděleně do dvou či tří dávek pro minimalizaci nežádoucích gastrointestinálních účinků (Dooley et al., 1990). Překvapivě jsou ale neracionálně některé léky s velmi dlouhým t1/2 (např. ZNS) často předepisovány rozděleně do dvou dávek např. z obavy před možnými ne‑ Tab. 1. Eliminační poločasy jednotlivých protizáchvatových léčivých příprav‑ ků – pokračování zonisamid 50–70 ASM s dlouhým t1/2 Vybrané protizáchvatové léčivé přípravky rozdělené podle eliminačního poločasu na s krátkým (průměrně do 20 hodin) a dlouhým (průměrně nad 20 hodin). V rámci těchto dvou skupin jsou léky seřazeny abecedně. Zpracováno podle Patsalos a St. Louis (2018) a Gidal et al. (2021). t1/2 – eliminační poločas, ASM – anti‑seizure medication – protizáchvatové léčivé pří‑ pravky, *eliminační poločas léku klesá při opakovanémužívání. Toxická koncentrace čas Terapeutická koncentrace Subterapeutická koncentrace Koncentrace v plazmě Obr. 1. Model plazmatických koncentrací léčiv Model plazmatických koncentrací léčiv léku s krátkým a dlouhým eliminačním polo‑ časem. Červeně je znázorněn lék s krátkým a modře lék s dlouhým (dvojnásobným) eli‑ minačním poločasem. Svislé šipky nad obrázkem označují prvních šest dávek léku, kte‑ ré tak ohraničují 5násobek eliminačního poločasu léku, kdy je dosaženo rovnovážné‑ ho stavu. Patrný je rozdíl mezi rychlostí dosažení rovnovážného stavu a dále mezi fluk‑ tuacemi hladin jednotlivých léků. t1/2 – eliminační poločas. Zpracováno volně podle Southwood et al., 2018.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=