Prakt. lékáren. 2015; 11(5): 160-163
Polymyalgia rheumatica (PMR) a obrovskobuněčná arteritida (OBA) jsou autoimunitní onemocnění, která začínají po 50. roce života
a maximum výskytu je mezi 70–80 lety. Jejich společný výskyt naznačuje, že obě nemoci mohou mít dosud neurčeného společného
etiopatogenetického jmenovatele. Na druhou stranu jsou zcela odlišné klinickými projevy a prognózou. PMR se projevuje bolestivou
ztuhlostí v oblasti ramenního, pánevního pletence a svalů šíje. OBA je často provázena bolestmi hlavy způsobenými postižením cév
v oblasti společné a zevní karotidy. V oblasti spánků zjišťujeme často uzlovité zduření větve temporální arterie. Obvyklým a obávaným
projevem OBA je náhlá slepota v důsledku okluze cév vedoucí k ischemii optického nervu. Imunopatologický zánět je podstatou obou
nemocí a laboratorně se projevuje zvýšením reaktantů akutní fáze (sedimentace erytrocytů, C-reaktivní protein). Není znám žádný specifický
diagnostický test získaný vyšetřením krve nebo plazmy. Diagnostika PMR se opírá o klinický obraz a vyloučení všech ostatních
diferenciálně diagnostických možností. Stanovení diagnózy OBA je založeno především na typickém histologickém obraze postižení stěny
arterie. V současné době jsou v diagnostice velmi nápomocné zobrazovací metody prokazující morfologické změny a známky zánětu
cévní stěny, zejména pozitronová emisní tomografie kombinovaná s počítačovou tomografií. Zlatým standardem v léčbě obou nemocí je
dlouhodobé (minimálně roční až dvouleté) podávání glukokortikoidů s postupným snižováním dávky. To je samozřejmě provázeno řadou
všeobecně známých nežádoucích účinků. V obou případech je typické podstatné zlepšení stavu časně po zahájení terapie. Zatímco PMR
léčíme prednisonem v dávce 15–20 mg denně, v případě OBA je počáteční dávka prednisonu 2–3× vyšší. Při hrozícím oslepnutí musíme
reagovat rychle a intenzivně zahájením vysokodávkované intravenózní pulzní léčby glukokortikoidy.
Polymyalgia rheumatica (PMR) and giant cell arteritis (GCA) are the autoimmune diseases occuring after 50 years of age with maximum
around seventy – eighty years of age. Their common apearance indicates, that both diseases have an unknown etiopathogenetic denominator
until now. On the other hand their symptoms and prognosis are completely different. PMR symptoms are painfull stiffness in
the pelvic, schoulder girdle and nuchal muscles. GCA is often accompanied by headaches caused by affection of blood vessels in the area
of artery carotis comunis and interna, nodular enlargement of the temporal artery branches is often seen. Usual and feared sign of GCA is
sudden blindness as a result of vascular oclussion of vessels causing optic nerve ischemia. Immunopatologic inflammation is the essence
of both diseases and manifests by high value of reactans of acute phase (Erythrocyte Sedimentation Rate, C-reactive protein levels). There
is no specific diagnostic blood or plasma test available yet. The diagnosis of PMR lies in clinical picture and exclusion of other diferential
options. The diagnosis of GCA is primarily based on the typical histological picture of arterial wall. Nowadays the imaging modalities
are very helpful for diagnosis, for example positron emission tomography in the combination with the computer tomography. The gold
standard in the treatment of both diseases is long-term (at least 1 or 2 years) administration of glucocorticoids with gradual reduction
of dosage. Of course this treatment is accompained by a variety of commonly known advers effects. In both cases there is a typical
significant improvement of health condition very soon after therapy initiation. PMR therapy is consisted of prednison 15–20 mg daily,
the inital treatment of GCA is 2–3× higher dosage of corticosteroids. In the case of imminent threat of blindness the prompt high-dose
intravenous administration of corticosteroids is essential.
Zveřejněno: 1. říjen 2015 Zobrazit citaci