Neterapeutické užívání léčiv a jeho nárůst představují celosvětový a celospolečenský problém. Tento zasahuje nejen do oblasti zdravotnictví, ale má i značný lidský, sociální a ekonomický dopad. Vývoj lékových forem (LF) omezujících nebo zabraňujících zneužití léčiv je jedním z kroků komplexního řešení tohoto problému. Za poslední desetiletí došlo k vývoji odolnějších LF, které jsou schopné zneužívání léčivých přípravků (LP) omezit. Technologie a strategie zabraňující zneužívání LP se zaměřují většinou na obvyklé nebo očekávané aplikační cesty využívané při zneužití. Technologicky je možné omezit extrahovatelnost účinné látky, biologickou dostupnost po manipulaci s LF, zabránit distribuci léčiva v organismu po užití alternativní aplikační cesty, snížit účinek látky po manipulaci, případně účinek znepříjemnit. Nejčastěji se technologický přístup zaměřuje na formulace fyzikálně a chemicky odolných přípravků, které jsou často také schopny modifikovat farmakokinetiku léčiva po nežádoucí manipulaci. Postupně se do praxe prosazují i další možnosti, jako je použití antagonistů léčiv, proléčiv, averzivních látek a využití inovativních excipientů.

Lékárna je zdravotnickým zařízením, do kterého pacienti přicházejí ještě před samotnou návštěvou lékaře, a to s mírnými akutními či chronickými obtížemi spojenými s kašlem. Role farmaceuta při poradenské činnosti v rámci samoléčby je klíčová, neboť bez správného zhodnocení stavu pacienta je obtížné zvolit správnou léčbu a režimová opatření. Na trhu je v současné době k dispozici široká paleta volně prodejných léčivých přípravků, o nichž by měl mít farmaceut i farmaceutický asistent přehled a ovládat jejich indikace, kontraindikace, dávkování a potenciální rizika. Cílem článku je uvést možnosti zhodnocení pacientova stavu a vytvořit aktuální přehled volně prodejných léčivých přípravků, jejich lékových forem a dávkovacích schémat, které lze pro symptomatologickou léčbu suchého dráždivého a produktivního kašle v lékárně zvolit.

Bolest a nepříjemné tlaky v podbřišku zažívá každý měsíc mnoho žen na celém světě. Jsou to symptomy, které se u žen a dospívajících dívek vyskytují v různé intenzitě a mohou některé pacientky dokonce vyřadit z běžné denní činnosti. V lékárně je důležité pacientky trpělivě vyslechnout a navrhnout adekvátní terapii. Ta se na prvním místě skládá z nefarmakologických postupů, které by měla doprovázet i následná farmakologická doporučení. Volně prodejných analgeticky účinných léčivých přípravků, které mají i v rámci indikací explicitně uvedenou menstruační bolest/dysmenoreu je mnoho. Vybírat můžeme mezi léčivými přípravky s obsahem paracetamolu a NSAIDs. S ohledem na očekávanou délku terapie menstruačních bolestí 1-3 dny spíše nepředpokládáme výskyt nežádoucích účinků a lékových interakcí u mladých žen a dívek. Je ovšem nutné respektovat individuální přístup a cílenými dotazy zvolit vhodnou farmakoterapii nebo také doporučit návštěvu gynekologa.

Řešení respiračních infekcí je častým důvodem návštěvy lékárny. Přestože příčina obtíží může být různorodá z pohledu vyvolávajícího agens, řadu z nich lze řešit pomocí samoléčby. V roce 2020 je velmi aktuálním tématem onemocnění COVID-19, které je způsobeno koronavirem SARS‑CoV-2. Symptomatická léčba je indikována jako léčba samostatná u respiračních infekcí primárně virové etiologie, jinak je vedena jako doplněk léčby kauzální. V současné době máme k dispozici celou řadu volně prodejných léčiv z různých farmakoterapeutických skupin. Vedle léčiv lze použít také fytofarmaka. Nezbytnou součástí léčby je klid na lůžku, dostatečné množství tekutin a lehká strava doplněná o vitaminy.

Chronická bolest je chronické onemocnění, které výrazně zhoršuje kvalitu života pacienta. Farmakoterapie vychází z mezinárodních doporučení (IASP, EFNS), upravených Společností pro studium léčbu bolesti pro naše podmínky. Léčba bolesti musí být komplexní od farmak, přes intervenční techniky, psychoterapii, rehabilitaci ke spolupráci s dalšími specialisty. Článek se věnuje farmakoterapii. Léčba zahrnuje analgetika rozdělená podle žebříčku WHO (1. st. neopioidní analgetika, NSA, 2. st. slabé opioidy, 3. st. silné opioidy), koanalgetika antidepresiva, antiepileptika a další adjuvantní terapie. Hlavní část je věnována analgetikům, zmíněny jsou interakce a nežádoucí účinky. V závěru je stručně popsán princip volby komplexní farmakoterapie. Je také popsána farmakoterapie chronické nenádorové bolesti (CHNB).

Poškození celistvosti kůže mechanickými, termickými či biologickými vlivy vede ke zvýšené bolestivosti související také se snížením kvality života pacienta. Nezastupitelné místo v terapii drobných kožních obtíží mají zdravotnické prostředky ze skupiny náplastí. Cílem této publikace je obeznámit čtenáře se základní charakteristikou a příklady komerčně dostupných náplastí na puchýře, mozoly, kuří oka, bradavice, opary, popáleniny a jizvy. Nedílnou součástí publikace jsou také praktické rady týkající se správného zacházení s těmito zdravotnickými prostředky, které vedou k maximalizaci jejich účinku při léčbě vybraných kožních projevů.

Akutní průjem je definován jako změna konzistence stolice na neformovanou (řídkou nebo tekutou) a/nebo zvýšení počtu defekací na více než tři během dne. Mezi další příznaky akutní gastroenteritidy (AGE) může patřit horečka, nevolnost a zvracení. Nejběžnější příčinou AGE jsou viry. V našich podmínkách jsou nejčastějším původcem rotaviry, které postihují v podzimním/zimním období kojence a batolata od 6 do 24 měsíců věku. Nejdůležitější součástí diagnostického a terapeutického postupu je posouzení míry dehydratace, které určuje závažnost AGE a je jedním z faktorů rozhodujících o hospitalizaci. Standardní léčbou první volby je perorální rehydratace hypoosmolárními tekutinami. Mezi další účinné postupy lze řadit podávání probiotik (Lactobacillus GG, Saccharomyces boulardii), racekadotrilu, diosmektitu a lze také zvážit použití ondansetronu snižujícího intenzitu nauzey a zvracení. Antibiotická terapie by měla být zvažována pouze ve výjimečných situacích. Chronický průjem může být způsoben celou řadou poruch, od nesnášenlivosti určité potraviny (nebo její složky, např. laktózy) až po příznak multisystémového onemocnění. Cílem sdělení je nabídnout ucelený přehled farmakoterapie průjmových onemocnění u dětí.

Kojení je přirozený způsob výživy nejmenších dětí. Světová zdravotnická organizace i Česká pediatrická společnost doporučuje výhradní kojení do 6 měsíců věku dítěte a společně s postupným zaváděním příkrmů v něm pokračovat nejméně do 2 let. Vedle nutritivního významu přináší kojení mnoho dalších benefitů pro dítě i matku. Přestože by mělo jít o samozřejmý proces, mnoho žen má s kojením problémy, což někdy vede až k úplnému převedení na umělé kojenecké mléko. Vzhledem ke svému širokému spektru působnosti by farmaceuti měli umět odborně poradit v problematice kojení. Poradenství by mělo probíhat na základě aktuálních doporučení a moderních postupů, protože i mezi zdravotnickými pracovníky se stále objevují některé mýty kolem kojení. V lékárně je důležitý záchyt kojící matky nejen z hlediska vhodnosti užívaných léčiv (zejména při samoléčbě), ale také kvůli praktickým doporučením. Mezi ty například patří znalost obecných pravidel pro úspěšné kojení a postupů vedoucích k navýšení laktace (včetně využití bylin a doplňků stravy), vhodných technik dokrmu, odsávání a uchovávání mateřského mléka, léčby poraněných bradavek nebo stravování kojící ženy, stejně jako informace, kam dál se může žena obrátit pro odbornou pomoc reflektující moderní doporučení.

Ultrafialové (UV) záření společně s infračerveným (IR) zářením a zářením ve viditelné oblasti spektra (VIS) jsou součástí elektromagnetického záření dopadajícího na zemský povrch. UV světlo má kromě pozitivních (zejm. tvorba vitaminu D₃) také nepříznivé účinky na lidský organismus. Vůči UV záření si lidská kůže během evoluce vytvořila různé obranné mechanismy, avšak jejich kapacita je, obzvláště při intenzivní expozici na slunci, omezená. Cílem tohoto článku je proto stručně představit, charakterizovat a klasifikovat (kosmetické) přípravky aktivně zamezující působení UV záření na lidskou pokožku. Tento článek dále popisuje nezbytné kroky a základní principy správné aplikace přípravků chránicích pokožku před UV zářením.

Hojení ran je klíčovým procesem v udržení stálosti vnitřního prostředí lidského organismu. Je obecně známo, že se tento proces skládá z několika fází, které je vhodné aktivně podporovat pomocí správně zvoleného krytí na rány. Prostředky určené ke klasickému hojení ran (prostředky z gázy a netkané textilie) však nejsou schopné udržovat vhodné mikroprostředí v ráně, a proto jsou často nahrazovány moderními formami krytí určenými k vlhkému hojení ran. Cílem tohoto článku je představit tři podskupiny moderních krytí pro vlhké hojení, a to hydrogelová krytí, hydrokoloidní krytí a hydrovlákna. Součástí této publikace jsou základní charakteristiky dané podskupiny a přehled vybraných komerčně dostupných produktů z řad popisovaných zdravotnických prostředků.

Farmakologická léčba je základem konzervativní léčby symptomů dolních močových cest (LUTS) při benigní hyperplazii prostaty (BHP). V současnosti jsou základem farmakologické léčby α1-blokátory, inhibitory 5α-reduktázy, antagonisté muskarinových receptorů, inhibitory fosfodiesterázy 5, agonisté beta-3 adrenoreceptorů a kombinace některých z nich. V indikovaných případech lze u pacientů s méně významnými LUTS použít fytofarmaka, nejčastěji s obsahem Serenoa repens.

Péče o vlasy a vlasatou část hlavy (skalp) patří mezi každodenní hygienické rituály. Na českém trhu se lze setkat s celou řadou přípravků určených na mytí či korekci vzhledu vlasů. Cílem tohoto článku je představit základní kategorie funkčních přípravků na vlasy a skalp, a to zejména šampony, kondicionéry a vlasová tonika. Představené kategorie zahrnují zejména kosmetické přípravky, jejichž přehled je rozšířen o používané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky. Součástí přehledového článku jsou také praktické rady pro lékárníky a farmaceutické asistenty týkající se správného používání přípravků/prostředků na vlasy, jelikož správná edukace pacienta/klienta lékárny vydávajícím zvyšuje účinnost pořízených přípravků.

S analgetiky máme každý bohaté profesní i osobní zkušenosti. Cílem článku je proto jen poukázat na specifika, výhody, rizika a interakce zástupců jednotlivých skupin. Nelze obsáhnout kompletní souhrn, některá z nich nejsou u nás ani registrována (flupirtin, nefopam). Nově je od r. 2020 v naší republice schválen k léčbě silné bolesti, neovlivnitelné nenarkotickými analgetiky, metadon. Koanalgetika jsou zmíněna jen okrajově, přestože jsou neodmyslitelnou součástí léčby neuropatické a chronické bolesti. Podrobnější pojednání o jejich působení by pravděpodobně zabralo celý další článek.

Anastrozol je vysoce selektivní nesteroidní inhibitor aromatáz. Léčivo je schváleno pro léčbu karcinomu prsu s pozitivními hormonálními receptory u postmenopauzálních žen. Inhibitory aromatáz jsou nicméně mnoho let používány off­‑label i u mužů. Tento článek přibližuje empirická neonkologická využití anastrozolu u mužů a stručně přibližuje některá aktuální klinická hodnocení zahrnující mužskou populaci.

V úvodu jsou popsány obecné zásady farmakoterapie a možnosti optimalizace léčby. Dále práce shrnuje novinky v léčbě schizofrenní a depresivní poruchy, které jsou hlavními reprezentanty závažných psychických poruch, a uvádí nové přístupy, které jsou již dostupné (nová antipsychotika druhé generace, augmentace). Závěrem jsou zmíněny látky s jiným mechanismem účinku než běžně užívaná antipsychotika a antidepresiva.

Akutní infekce horních cest dýchacích jsou nejčastější infekční onemocnění dětského i dospělého pacienta. Řadíme mezi ně rinitidu (v anglické literatuře common cold), rinosinusitidu, faryngitidu, tonzilitidu (angínu), tonzilofaryngitidu, laryngitidu a epiglotitidu. Přímou souvislost s infekty horních cest dýchacích mají též záněty středouší. Většina těchto infektů je nekomplikovaná a samovolně odezní během týdne, kašel po prodělané viróze může přetrvávat i několik týdnů. Vzhledem k faktu, že většina onemocnění horních cest dýchacích je virového původu, není jejich léčba antibiotiky vhodná ani nutná.

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je ve vyspělých zemích nejčastější příčinou ztráty zraku lidí starších 65 let. U většiny pacientů lze zaznamenat suchou formu VPMD, která pozvolna progreduje do geografické atrofie. Přibližně u 10 % pacientů se vyvíjí rychle postupující vlhká forma VPMD, její hlavní známkou je přítomnost choroidální neovaskulární membrány. VPMD vzniká na základě spojení genetických faktorů a životního stylu pacienta. Léčbou volby vlhké formy VPMD jsou intravitreální přípravky proti vaskulárnímu endotelovému růstovému faktoru, v případě suché formy VPMD volíme přípravky s obsahem luteinu a hemorheoferézu. Léčba suché formy VPMD pomocí intravitreálního podání inhibitorů komplementu je v současné době ve stadiu výzkumu. Zásadním předpokladem úspěšné léčby je včasná diagnostika a zejména včasné zahájení terapie.

Parodontitida neboli parodontóza je zánětlivé a destruktivní onemocnění parodontu - závěsného aparátu zubu, který drží zub na svém místě. Projevuje se příznaky typickými pro parodontitidu - ustupující dásně, krvácení a zápach z úst. V pokročilém stadiu se zuby následkem porušeného vaziva viklají, což v konečné fázi může vést až ke ztrátě zubů. Léčba je dlouhodobá a je zaměřena na zpomalení destrukce parodontu a zmírnění následků onemocnění. Správná dentální hygiena hraje nejdůležitější roli v prevenci i léčbě již vzniklé parodontitidy.

Podprahová úzkost patří k nejčastějším duševním poruchám, má až dvakrát vyšší výskyt než klinicky vyjádřené úzkostné poruchy. Psychické symptomy zahrnují obsedantní myšlenky, nespavost, neklid, napětí, podrážděnost a problémy s koncentrací, součástí bývají i somatické symptomy. Subsyndromální úzkost by se neměla podceňovat, neboť může vést i k sebevraždě, je tedy zřejmé, že je nutné věnovat pozornost i těmto pacientům a terapii zahájit včas.

Průjmová onemocnění patří v České republice mezi jedna z nejčastěji se vyskytujících infekčních onemocnění. Primárním terapeutickým cílem při průjmu by měla být eliminace vyvolávající příčiny, např. toxinů, prevence dehydratace a ochrana střevní sliznice před poškozením. Teprve po potvrzení infekčního původu průjmu se nasazuje specifická léčba - chemoterapeutika a antibiotika. Následující přehled používaných léčivých přípravků a zdravotnických prostředků je seřazen v pořadí, které by mělo odpovídat postupu léčby v případě akutního průjmu neznámé etiologie.

Hemoroidální nemocí dle statistik trpí alespoň jedenkrát za život více než polovina všech obyvatel průmyslově vyspělých zemí. Symptomy spojené s tímto onemocněním přivádějí často pacienty, dříve než do ordinace lékaře, do lékárny. Úkolem odborných zaměstnanců lékáren je pak správně vyhodnotit charakter pacientových potíží, jejich závažnost, zvolit vhodný terapeutický postup samoléčby a v neposlední řadě též doporučit návštěvu lékaře. Symptomy doprovázející hemoroidální nemoc mohou být totiž více či méně podobné symptomům doprovázejícím jiná onemocnění lokalizovaná v téže oblasti - ať už se jedná například o perianální trombózu, anální fisuru nebo kolorektální karcinom. Článek si proto klade za cíl seznámit čtenáře formou přehledu shrnutého v konceptu "5S" s klíčovými oblastmi farmaceutické péče o pacienty nejen s hemoroidální nemocí.

Bolest je nepříjemný senzorický, emoční a mentální prožitek doprovázený psychickými či vegetativními reakcemi a změnou chování. Proto je nutné bolest efektivně léčit nefarmakologickými i farmakologickými postupy. Farmakoterapie v dětském věku má řadu zvláštností, v následujícím článku stručně shrneme možnosti farmakologické léčby u dětí, používaná neopioidní a opioidní analgetika, jejich vlastnosti a dávkování vybraných perorálních analgetik.

Článek shrnuje některé nežádoucí účinky při léčbě antipsychotiky, které nejsou v praxi časté, ačkoliv jde o léčbu běžně užívanými antipsychotiky. Výběr z literatury je doplněn kazuistikami pacientů z naší praxe. Zaměřili jsme se na trombózy a anticholinergní deliria a doplnili ostatními. Příčiny a okolnosti rozvoje vedlejších účinků jsou doplněny klinickým managementem těchto situací.

Spasticita je závažným klinickým projevem poškození centrálního motoneuronu, k němuž dochází při ischemii, hemoragii, traumatu, zánětu, nádoru či v rámci neurodegenerativních onemocnění. Rozlišují se dva typy spasticity - cerebrální a spinální. U cerebrálních lézí dochází ke ztrátě vlivu mozkové kůry na kmenové inhibiční struktury, zatímco u spinálních lézí je přítomna spastická dystonie a převažuje postižení flexorů. Pro posouzení typu a stupně spasticity je důležité u každého nemocného provést pečlivé klinické vyšetření. K tomu slouží řada škál a dotazníkových metod. Nejčastěji se používá Ashworthova stupnice svalového hypertonu a její modifikace. Cílem léčby spasticity je zlepšit funkci spastických končetin, zvýšit soběstačnost pacienta, snížit výskyt komplikací, zmírnit doprovodné bolesti, zlepšit kvalitu života. Léčba spasticity zahrnuje rehabilitaci a farmakologickou léčbu, případně ji lze řešit chirurgicky. Jednotlivé léčebné postupy je možno zvolit podle stupně a intenzity spasticity, ale záleží i na aktivitách a cílech konkrétního nemocného. Obvykle se začíná kombinací rehabilitace a farmakologické léčby. Z léčiv se nejčastěji používá baklofen a tizanidin, případně kanabinoidy. Lokalizovanou spasticitu lze ovlivnit aplikací botulotoxinu do spastických svalových skupin. U těžké difuzní spasticity má velmi dobrý efekt intratékální podání baklofenu pumpovými systémy. V indikovaných případech lze přistoupit k chirurgickému řešení (myelotomie, DREZotomie). Léčba spasticity je dlouhodobá a vyžaduje multidisciplinární přístup.

Dopingem obecně rozumíme použití zakázaných látek sportovcem za účelem zvýšení sportovního výkonu. Podle oficiální definice jde o porušení antidopingových pravidel uvedených ve Světovém antidopingovém kodexu. Článek přináší stručný přehled v ČR registrovaných a obchodovaných humánních léčiv, která obsahují substance ze Seznamu zakázaných látek a metod Světové antidopingové agentury (WADA), doplněný o příklady dopingu z vrcholového sportu.

Původně asijský rod Bergenia z čeledi Saxifragaceae zahrnuje 32 dosud popsaných druhů a mnoho hybridů, které vznikly jejich vzájemným křížením. Listy i oddenky bergénií jsou hojně využívány v lidovém léčitelství Číny, Indie, Mongolska a Ruska. Bergénie jsou bohaté na široké spektrum obsahových látek. Mezi nejvýznamnější sekundární metabolity patří třísloviny, arbutin, bergenin, ale také flavonoidy. Droga z listů a oddenků je ceněna pro své litolytické, antioxidační, protizánětlivé, antipyretické či antitusické vlastnosti.

Účastníci Kongresu Praktického lékárenství, který se uskutečnil 21.-22. 4. 2023 v Olomouci, měli možnost vyslechnout si přednášku doc. Seiferta o deficienci neurotropního vitaminu B12. Doc. Seifert, který pracuje jako praktický lékař, přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze a vědecký sekretář SVL, se pokusil najít důkazy dokládající nebo vyvracející 4 častá tvrzení o vitaminech. Upozornil, že nedostatkem vitaminu B12 jsou ohroženi především pacienti s diabetem 2. typu léčení metforminem, osoby starší 60 let a jedinci s gastrointestinálními (GIT) chorobami. Nedostatek vitaminu B12 patří podle stávajících doporučení do diferenciální diagnostiky diabetické neuropatie. Pro diagnostiku deficitu vitaminu B12 je relevantní stanovení holotranskobalaminu (HTK), který ukazuje stav biologicky aktivního vitaminu B12 v tkáních. Tímto testem je možné předejít řadě dalších nákladných a zatěžujících vyšetření. Navíc je dostupná kauzální léčba - suplementace vitaminem B12. V posledních letech bylo doloženo, že perorální podávání vysokých dávek vitaminu B12 může obnovit jeho hladinu stejně jako injekční i. m. aplikace.

Calcitonin gene­‑related peptid (CGRP) hraje klíčovou roli v patofyziologii migrény. Eptinezumab je první intravenózní monoklonální protilátka proti molekule CGRP, která se užívá k preventivní léčbě migrény. V této práci jsou v přehledu uvedeny farmakoterapie eptinezumabu a pět úspěšných klinických studií fáze III. Studie PROMISE-1 hodnotí účinnost, bezpečnost a tolerabilitu eptinezumabu v preventivní léčbě epizodické migrény, studie PROMISE-2 je totožnou studií u chronické migrény. Studie PREVAIL hodnotí dlouhodobou bezpečnost, imunogenicitu a účinnost referovanou pacienty pomocí standardních dotazníků po dobu dvou let. Studie RELIEF hodnotí účinnost eptinezumabu podaného během ataky migrény. Konečně studie DELIVER hodnotí účinnost a bezpečnost eptinezumabu při preventivní léčbě migrény u pacientů, u kterých selhaly dvě až čtyři předchozí preventivní terapie. Výsledky těchto studií ukazují, že je eptinezumab účinný a dobře tolerovaný lék k preventivní léčbě migrény. Na závěr jsou zmíněny praktické poznámky k léčbě eptinezumabem v klinické praxi.

Daridorexant je duální antagonista orexinových receptorů typu 1 a typu 2 (OX1 a OX2), který byl nedávno FDA schválen pro léčbu dospělých trpících nespavostí. Bylo prokázáno, že je účinný při snižování příznaků nespavosti, zvyšování denní funkčnosti a zlepšování celkové kvality spánku. Daridorexant nabízí pacientům úlevu od nespavosti a zároveň se vyhýbá závažným vedlejším účinkům a problémům se závislostí, které mají tradiční léčebné postupy, jako jsou benzodiazepiny a sedativa. Zvýšená opatrnost a redukce dávkování je na místě u pacientů užívajících středně silné inhibitory CYP3A4. Kontraindikován je u pacientů užívajících silné inhibitory CYP3A4.