Infekce horních cest dýchacích patří mezi nejčastější onemocnění, se kterými přichází pacienti do lékárny. Lékárník či farmaceutický asistent by měl na základě dostupných a získaných informací o pacientovi zhodnotit jeho stav a posoudit vhodnost samoléčení. V případě samoléčení by měl pacientovi doporučit vhodné přípravky zvolené individuálně dle jednotlivých symptomů nemoci a následně vysvětlit, jak s doporučenými přípravky zacházet a jakými opatřeními maximalizovat jejich účinek a případně též minimalizovat jejich rizika.

Kojenecké a batolecí období je spojeno s adaptací dítěte na "nový" svět a postupné dozrávání trávicího traktu. Tato nezralost se může projevit nejen řadou funkčních trávicích potíží, jako jsou kojenecká kolika, průjem, zácpa, bolesti bříška, nadýmání a ublinkávání, ale také nesnášenlivostí laktózy anebo, v důsledku dozrávání imunitního systému, i alergií na bílkoviny kravského mléka. Zlatým standardem výživy kojenců je mateřské mléko. Pro nekojené děti, u kterých se tyto potíže vyskytují, jsou určena speciální kojenecká mléka.

Kariprazin je vedle aripiprazolu druhý parciální dopaminový agonista, který je v ČR registrován pro léčbu schizofrenie. Parciální dopaminoví agonisté jsou považováni za hlavní prototyp antipsychotik třetí generace. Jedinečný farmakologický profil kariprazinu může vysvětlit jeho účinnost na pozitivní a negativní symptomy schizofrenie. Podle nedávno publikovaných doporučených postupů by měl být kariprazin lékem první volby u nemocných s dominujícími negativními příznaky. Kariprazin vykazuje nízké metabolické riziko a malý přírůstek hmotnosti. Mezi nejčastěji uváděné nežádoucí účinky patří extrapyramidový syndrom a akatizie, které jsou však mírné a ve většině případů nevedou k vysazení léčby.

Akutní poškození ledvin (AKI) léky je relativně častou nežádoucí příhodou, v určitých případech k němu mohou přispět i léky, které z dlouhodobého hlediska mají nefroprotektivní vlastnosti. Tento článek obsahuje základní informace o patogenezi AKI, o rizikových faktorech AKI a příznacích AKI a obsahuje seznam léků, které jsou spojovány se vznikem AKI.

Akutní infekce horních cest dýchacích (HCD) jsou nejčastější onemocnění, při kterých se uplatňuje asistovaná samoléčba s účastí lékárníků. Článek popisuje klinické příznaky a diferenciální diagnostiku akutních infekcí HCD. Součástí racionální samoléčby je včasná imunomodulace s využitím podpory přirozených protivirových imunitních obranných mechanismů v organismu, symptomatická léčba, hygiena nosní sliznice spolu s režimovými a obecnými hygienickými opatřeními. Zinek má komplexní imunomodulační a protivirové účinky.

Vakcíny jsou stále diskutovanými léčivými přípravky. Prakticky po celém světě se dnes vyskytují skupiny aktivistů i specialistů z různých oborů, kteří zejména kvůli obsahu těžkých kovů a biologických přísad protestují proti očkování. Při současné pandemii Covid-19 jsou do vakcín vkládány i nereálné naděje s možností vývoje bezpečné a účinné vakcíny během několika měsíců. Obě pozice oslabují nepopiratelný pokrok vakcín v prevenci infekčních chorob. Článek stručně zmiňuje základní typy vakcín, jejich složení, technologii výroby a hodnocení. Veřejnost obvykle nemá přístup k odborným databázím a čerpá informace z aktivistických a populárně‑vědeckých zdrojů. Vzhledem k jejich vlivu autor článku předkládá v diskuzi dané informace a odkazuje na odborná pojednání a stanoviska regulačních autorit.

Lékové interakce představují problém ve všech medicínských oborech včetně urologie. Řada léčiv typicky používaných v urologii, jako jsou léky na terapii hyperaktivního močového měchýře, benigní hyperplazie prostaty nebo erektilní dysfunkce, jsou substráty CYP3A4 a transportního systému P-glykoproteinu. Kombinace těchto léčiv s inhibitory nebo induktory CYP3A4 nebo P-glykoproteinu může vést buď ke vzniku nežádoucích účinků nebo ke snížení účinku až jeho selhání. Nadto výrobci často doporučují změny v dávkování léčiv, pokud jsou kombinována s inhibitory CYP3A4 a pro lékaře může být komplikované se v takových doporučeních orientovat.

Se zvyšujícím se podílem stárnoucí populace přibývá starších osob s poruchami paměti, které mohou být prvním příznakem Alzheimerovy nemoci, ale také řady jiných závažných onemocnění mozku. Včasná diagnostika jejich správné příčiny může vést k zahájení účinné terapie. Cílem projektu vyšetřování paměti v lékárnách je včasný záchyt pacientů s podezřením na poruchu kognice, a to ideálně ve stadiu mírné kognitivní poruchy, ale i v pokročilejších stadiích demence. Farmaceuti jako zdravotničtí pracovníci touto aktivitou podstatně rozšiřují dostupnost preventivního vyšetření pro pacienty a navíc sehrávají významnou roli v edukaci a informovanosti společnosti. K vyšetřování paměti v lékárnách se používají rychlé inovativní a původní české testy - Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV), dále Dotazník funkčního stavu (FAQ-CZ) a Škála deprese pro geriatrické pacienty. Při zjištění zhoršené paměti nebo nálady farmaceut odešle vyšetřenou osobu k lékařské diagnostice. Farmaceut může lékaři poskytnout první cenná zhodnocení mentálního stavu pacienta. Jindy naopak může vyšetřovaného ujistit, že jeho paměťové funkce odpovídají věku. Vyšetření paměti po celé České republice poskytují certifikovaní a řádně trénování farmaceuti, absolventi specializovaných kurzů České lékárnické komory a jiných garantovaných nadstavbových školení. Jedná se o unikátní aktivitu i v celosvětovém měřítku. Do projektu se stále mohou zapojit noví a motivovaní farmaceuti po tohoto kurzu.

Pro život se stomií nejsou důležité pouze základní stomické systémy, detailněji představené v prvním díle této publikace, ale také doplňkový sortiment usnadňující péči o stomii a její okolí. Práce si klade za cíl představit komerčně dostupné prostředky v péči o stomie doplněné o řadu praktických rad týkajících se jejich správné aplikace. Pro snadnější orientaci jsou jednotlivé skupiny zdravotnických prostředků v článku seřazeny dle časové posloupnosti, ve které se při výměně základního systému používají.

Péče o zuby, dásně a další oblasti dutiny ústní je nedílnou součástí každodenní hygieny, a proto je na českém trhu dostupná celá řada přípravků, které mají za úkol tuto péči usnadnit. Tento článek přináší jejich přehled postavený na tradičním členění, nikoli na kategorizaci přípravků dle platné legislativy. V rámci každé uvedené skupiny jsou začleněny příklady komerčních přípravků včetně jejich legislativního zařazení (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky, kosmetické přípravky). Samozřejmostí jsou také praktické rady a informace, které by měly být pacientovi při výdeji sděleny lékárníkem nebo farmaceutickým asistentem.

Zlatým standardem výživy kojenců je mateřské mléko. Pro děti, které z nejrůznějších důvodů nemohou být kojeny, jsou určeny kojenecké formule. Ve formulích založených na plnotučném kravském mléku jsou ve větší míře přirozeně obsaženy složky živočišných mléčných tuků. Mezi tyto složky patří globule mléčného tuku (MFG) a beta­‑palmitát. Nové studie naznačují jejich možný pozitivní vliv na zdraví a vývoj dětí.

Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv (NOOL) vyvinula jedinečný Systém správy alertů, jehož cílem je usnadnění šetření a uzavírání alertů v předdefinované podobě a v interaktivním prostředí. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 je ten správný čas k připojení do systému.

Kortikosteroidy byly poprvé léčebně využity u nemocných s revmatoidní artritidou a lokálně k úlevě při kožních exantémech. Indikace jejich podání se s prohlubujícími se medicínskými znalostmi rozšířily do bohatého spektra klinických stavů. Při akutní jednorázové aplikaci nemá podání kortikosteroidů žádnou kontraindikaci a je mnohdy život zachraňující. Při léčbě dlouhodobější je nutno brát v úvahu možná rizika nežádoucích vedlejších účinků vyplývajících z podstaty kortikosteroidů jako působků zajišťujících zvládání stresových situací, a tedy zvyšující krevní tlak, glykemii, zadržujících tekutiny v organismu, mobilizujících zásoby a rezervy. Při jejich systémovém podávání je tedy nutno očekávat rozkolísání diabetu nebo manifestaci prediabetu, dekompenzaci hypertenze, dyslipidemii, riziko vzniku gastrointestinálních ulcerací vlivem zvýšené acidity, riziko tromboembolických komplikací, negativní ovlivnění psychiky nemocného. Významné je riziko reaktivace tuberkulózy u nemocných s pozitivní anamnézou. Lokální podávání kortikosteroidů je využíváno zejména v pneumologii, alergologii a dermatologii a umožňuje minimalizovat výskyt celkových nežádoucích vedlejších účinků. I toto podání však má své nežádoucí projevy vyplývající z negativního ovlivnění vaziva - tedy atrofie kůže a adnex, atrofie podkožního vaziva včetně jeho funkcí v záchytu a prezentaci antigenu, zhoršení hojení ran. V průběhu podávání kortikosteroidní terapie celkové nebo lokální je nutno zajistit maximální bezpečnost nemocného edukací jeho samotného i jeho pečovatelů a dále důslednějším sledováním parametrů signalizujících nepříznivý vývoj.

I přes dlouhou historii a relativně velkou míru používání v klinické praxi jsou perorální přípravky v terapii dystonie spojeny s významnými limitacemi, na které je nutné pomýšlet. Tento přehledový článek shrnuje možnosti perorální terapie akutních polékových dystonií a chronických dystonických syndromů různými lékovými skupinami, jako anticholinergika, antidopaminergní přípravky, baklofen, benzodiazepiny a další. Popisuje základní dávkovací schémata, nežádoucí účinky a rizika s důrazem na individualizovaný přístup. Kromě nedostatečné opory v podobě relevantních randomizovaných klinických hodnocení také zdůrazňuje pouhý symptomatický, nekurativní charakter účinku a absenci terapií přímo zaměřených na patogenezi či modifikaci onemocnění, vyjma několika málo sekundárních dystonií.

Probiotika jsou přípravky obsahující živé mikroorganismy určené k terapeutickému a preventivnímu ovlivnění mikrobiomu, imunity, metabolismu a dalších vlastností osoby, která je užívá. Úkolem probiotik, tedy i "gynekologických", je začlenit se alespoň dočasně do ekosystému a měnit jeho vlastnosti (ideálně obnovit eumikrobii), a to v situaci, kdy pacientka subjektivně pociťuje vulvovaginální dyskomfort, za jehož příčinu lze považovat poševní dysmikrobii vyvolanou různými vlivy (mj. hormonální antikoncepce, osobní hygiena, strava, oblékání, antibiotika, sex). Složení individuálních mikrobiot vykazuje rozmanitost, proto nelze předpokládat, že bude nalezen univerzální probiotický kmen. Lze očekávat, že určitý přípravek některé pacientce bude pomáhat, jiné nikoli. Spektrum probiotických přípravků je zatím úzké, lze očekávat jeho rozšiřování a vedle toho i upřesňování indikací na základě charakterizace mikrobiomu dané pacientky a volby kompatibilního probiotického kmene.

Zdraví je dle definice Světové zdravotnické organizace stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody. Jednu oblast nelze oddělit od druhé. Psychiatrický pacient z povahy nemoci může a nemusí na běžné situace reagovat standardně, protože může mít narušenou kteroukoliv ze základních psychických funkcí. Jeho psychiatrické onemocnění z něj ovšem nedělá člověka s menšími právy, jen od nás při výdeji léků bude potřebovat speciální přístup, tedy citlivý a vysoce etický. Psychiatrický pacient je křehký a pro lékárníka svým způsobem odlišný dispenzační případ od ostatních somaticky nemocných.

Nahlížení na rýmu prismatem nekomplikovaného přechodného nachlazení nebo mírné poruchy vazomotoriky může vést k všeobecnému podcenění této diagnózy. I z hlediska celospolečenského je třeba podtrhnout objektivní význam této choroby, a to zejména rýmy chronické a alergické. Článek má za cíl předložit základní přehled problematiky alergické rýmy od její charakteristiky, přes klasifikaci, význam až k léčebné intervenci. Vysvětluje pozici alergologa v systému péče o pacienty postižené alergickou rýmou a současně podrobněji rozvádí možnosti režimových opatření a obecné léčby. Navazuje tak na předchozí přehledové publikace v tomto časopise.

Generická léčiva jsou kopie originálních léčivých přípravků, které pro svoji registraci nemusejí podstupovat náročný proces preklinického a klinického výzkumu. Musejí být chemicky totožné s originálním přípravkem a mít shodnou lékovou formu. Hlavním přínosem generických léčiv je jejich významně nižší cena, která vyplývá z úspory nákladů na preklinický a zejména klinický výzkum a vývoj. Bez generických léčiv by současné zdravotnické systémy nemohly fungovat, respektive by je nebylo možné financovat. Samotný koncept generických léčiv nebyl nikdy zpochybněn a způsob jejich registrace se v principu plně osvědčil. Změna léčby jedním hromadně vyráběným léčivým přípravkem za jiný může přinášet určitá rizika, avšak takové situace jsou zcela výjimečné. Lékaři a lékárníci by o nich měli být dobře informováni a neměli by v tomto ohledu ani podceňovat edukaci pacienta.

Akutní respirační infekce jsou častou příčinou nemocnosti u nás. Převážná většina těchto infekcí je způsobena virovými původci a antibiotická léčba není obvykle doporučována. K lepší orientaci, kdy nasadit antibiotika a jaký zvolit postup, mohou pomoci skórovací systémy, jako například CENTOR, CRB65, PSI/PORT a další, případně pomocná vyšetření markerů zánětu, např. C reaktivního proteinu. U pneumonií a černého kašle je naopak časné podání antibiotik nutné.

V posledních 30 letech se do ČR rozšířil dovoz léčivých i užitkových rostlin z celého světa. Je patrný zvýšený zájem o zdravý životní styl a fytoterapii tradičních medicín Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Vzniká požadavek zařadit do Evropského lékopisu také vybrané drogy tradičních mimoevropských medicín. Rozšiřuje se zaměření farmakologických testů léčivých rostlin a získané údaje využívá i Evropská léková agentura (European Medicines Agency - EMA), která eviduje a posuzuje účinnost a bezpečnost léčiv nebo Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority - EFSA). V ČR registruje rostlinné drogy SÚKL jako léčiva nebo Ministerstvo zemědělství jako doplňky stravy. Významně narůstá informovanost odborné i laické veřejnosti, ale současně je její kvalita ovlivňována komerčními cíli. Následující sdělení je zaměřeno na nové zdroje olejů, tuků a vosků.

Antihistaminika reprezentují kategorii léčiv, která potlačují vazbu histaminu na jeho H1 receptory a tím ovlivňují jeho lokální působení, neblokují ani nesnižují uvolňování histaminu. Antihistaminika jsou považována za léky první volby v případě alergických reakcí, jejich možnosti klinického využití jsou však mnohem širší. Jejich hlavní indikací je alergická rýma, alergická konjunktivitida, urtikárie, angioedém, alergický exantém či anafylaxe. Tato skupina léčiv spadá do kategorie terapeutik užívaných v klinické praxi více než půl století, a přesto u některých zástupců nejsou známy potřebné farmakokinetické a dynamické parametry. V mnohých případech je výběr daného antihistaminika jen empirickou volbou. Jednoznačné však je, že ne každé antihistaminikum je vhodné pro každého jedince - pacienta. Volba správné látky ze skupiny antihistaminik je ovlivněna požadovaným výsledným účinkem, konkrétním problémem, věkem, zdravotním stavem a případným výskytem dalších komorbidit pacienta. Míra efektivity terapie antihistaminiky může být modulována také způsobem podání. Proto jsou léčiva z této farmakoterapeutické skupiny dostupná v různých lékových formách, ať už vázaných na lékařský předpis, nebo z kategorie OTC přípravků.

Očkování slouží k ochraně před infekčním onemocněním, stejně jako k přerušení šíření příslušné infekce. Na individuální úrovni dochází k tvorbě specifické imunitní odpovědi, na úrovni populace k vytvoření kolektivní imunity. V tuto chvíli máme k dispozici vakcíny proti více než 25 různým onemocněním, konstruované minimálně na šesti různých principech. Vzhledem k dopadům pandemického šíření nového koronaviru SARS‑CoV-2 se jedním ze zásadních cílů boje proti tomuto respiračnímu infekčnímu onemocnění stal vývoj očkovací látky. Druhotným důsledkem pandemie je odkládání neurgentních lékařských výkonů včetně očkování. Doporučení nicméně hovoří jasně, benefit očkování převyšuje rizika a je doporučováno očkování neodkládat, především u kojenců a batolat.

Při potížích s početím dítěte je zapotřebí hledat příčinu problému. Pro mnoho z nich nabízí fytoterapie účinné a bezpečné přípravky. Do hormonálních hladin zasahují mimojiné také okolnosti moderního života, včetně stresu. I tady mohou fytofarmaka otevřít cestu k vytouženému miminku.

Zažívací potíže představují velmi častou komplikaci při cestování. K nejčastější zdravotním problémům postihujícím turisty ve většině zemí světa patří cestovatelský průjem. Dalšími nepříjemnými komplikacemi potom bývá zácpa a kinetóza. Farmaceut by měl být schopen cestovateli poradit s preventivními opatřeními před cestou a s vybavením vhodné cestovní lékárničky s ohledem na cílovou destinaci.

V terapii bolesti se stále častěji využívá moderních lékových forem, které výrazně vylepšují farmakokinetický profil analgetik. Jejich unikátní vlastnosti a rozdíly mezi jednotlivými přípravky přinášejí vyšší nároky na pacienty z hlediska správné aplikace. Článek uvádí příklady moderních lékových forem pro terapii akutní a chronické bolesti se zaměřením na principy výrobci používaných technologií. U jednotlivých lékových forem (orodispergovatelné tablety, tablety s řízeným uvolňováním, transdermální terapeutické systémy, transmukózní přípravky apod.) shrnuje informace poskytované farmaceutem pro jejich správné použití.

V klinické praxi se často setkáváme se situacemi, které vyžadují nestandardní podávání léčiv. Jedním z nich je podání léčiva do sondy, která je pacientovi zavedena do trávicího traktu. Ne všechna léčiva jsou vhodná k podání do sond, a ne všechny sondy jsou vhodné pro podávání léčiv. Podání léčiva sondou se řídí několika zásadami, které je nutno dodržet, aby došlo k očekávanému klinickému efektu. Tyto zásady jsou dále popsány v článku.

V současnosti je v České republice okolo 10 000 stomických pacientů, kteří by bez každodenního používání speciálních zdravotnických prostředků nemohli vést plnohodnotný život. Platný číselník zdravotnických prostředků rozlišuje tři základní skupiny stomických pomůcek, a to systémy jednodílné (1D), dvoudílné (2D) a adhezní technologie. Tyto systémy jsou tvořeny stomickými podložkami a sáčky, jejichž vlastnosti se liší v závislosti na typu vývodu (kolostomie, ileostomie, urostomie), pro který jsou určeny. Cílem tohoto článku je představit základní rozdíly mezi adhezní technologií, 1D a 2D systémy a popsat různé typy podložek a sáčků, které jsou dostupné na českém trhu.