Stanovení glukózy je zásadní pro diagnostiku a léčbu diabetu. Kromě laboratorního stanovení glykemie máme v současné době celou řadu možností, jak monitorovat hladinu glukózy zejména v domácím prostředí pacienta. Mezi tyto možnosti patří použití glukometrů, okamžité nebo kontinuální monitorace pomocí senzorů. Pacienti tak mají možnost provádět velmi efektivně selfmonitoring a aktivně se podílet na kompenzaci diabetu. V současné době jsou dle českých i mezinárodních doporučení glukózové senzory indikovány u všech osob s diabetem 1. typu. U určité skupiny jsou pak dále indikovány inzulinové pumpy, přičemž v kombinaci se senzory a algoritmem (tzv. hybridní pumpy), vedou k dalšímu zlepšení kompenzace. Všechny tyto technologie jsou v České republice dostupné, standardně se využívají a jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc) patří celosvětově mezi nejčastější chronická respirační onemocnění, postihuje cca 8 % dospělé populace a je jednoznačně asociováno s kouřením (1). Jeho význam podtrhuje skutečnost, že je globálně 3. nejčastější přičinou úmrtí. V České republice přes veškerou osvětu a zavedení tzv. protikuřáckého zákona v roce 2017 stále kouří cca 30 % obyvatel starších 15 let (2), což nás kvalifikuje na 11. místo v rámci Evropské unie, za tabákové výrobky každoročně utratíme téměř 120 miliard Kč, v přepočtu neuvěřitelných 11 tisíc Kč na hlavu. Diagnostika a léčba tohoto onemocnění patří do rutinní praxe každého pneumologa. Zhruba 300 000 pacientů v ČR o své diagnóze neví, a nejsou tedy adekvátně zaléčeni (1). Cílem tohoto textu je stručně seznámit čtenáře s praktickými aspekty současné terapie CHOPN.

Atopický ekzém je časté chronické zánětlivé onemocnění kůže, v jehož klinickém průběhu se střídají období remise a exacerbace projevů. Etiopatogeneze tohoto onemocnění je komplexní, důležitá je genetická predispozice k atopii (astma, alergická rinokonjunktivitida, potravinová nebo inhalační alergie), porušená bariérová funkce kůže a abnormální činnost imunitního systému s převahou Th2 odpovědi. V posledních několika letech byla podrobněji prozkoumána patogeneze tohoto onemocnění. Možnosti léčby středně těžké až těžké formy atopického ekzému se rozšířily o cílenou biologickou léčbu – dupilumab a lékovou skupinu inhibitorů Janusovy kinázy (abrocitinib, baricitinib, upadacitinib).

Monoklonální protilátky se staly základem v léčbě pacientů s roztroušenou sklerózou. Jejich mechanismus účinku cílí na odlišné imunitní mechanismy patofyziologie roztroušené sklerózy. Natalizumab působí prostřednictvím vazby na buněčné povrchové receptory, a tím zabraňuje migraci leukocytů přes hematoencefalickou bariéru. Alemtuzumab, rituximab, okrelizumab, ofatumumab a ublituximab eliminují vybranou populaci patogenních buněk. Opicinumab působí jako antagonista transmembránového signálního proteinu (LINGO-1). Tato léčiva jsou významným pilířem v léčbě roztroušené sklerózy. Potenciální nežádoucí účinky však mohou být závažné a mohou vyžadovat přerušení léčby. Především jde o riziko oportunních infekcí, ale také sekundárních autoimunitních onemocnění nebo malignit. K léčbě a prevenci migrén se využívají monoklonální protilátky, které se váží na receptor calcitonin gene­‑related peptide (CGRP) a inhibují jej. CGRP monoklonální protilátky jsou první specifickou profylaxí založenou na znalostech patofyziologie migrény. Celá řada klinických studií naznačuje novou možnost v léčbě a profylaxi migrén, která by měla snížit rizika plynoucí z nadužívání jiných skupin léků, především pak nesteroidních protizánětlivých analgetik.

Idarucizumab, fragment monoklonální protilátky schopný vázat molekuly dabigatranu v ekvimolárním množství, je specifickým antidotem pro dabigatran. Dávka idarucizumabu byla odhadnuta na základě pozorovaných plazmatických koncentrací dabigatranu tak, aby vedla k okamžitému, úplnému a trvalému zvrácení antikoagulačního účinku dabigatranu. Aktuálně je doporučeno jednorázové podání 5 g intravenózně. Za určitých situací ale může dojít k vyčerpání kapacity idarucizumabu a k opětovnému nárůstu plazmatických koncentrací dabigatranu v řádu několika hodin po iniciálním podání. Jednu z takových situací ilustrujeme případem pacientky s akutním renálním selháním, kdy ani navzdory podání druhé dávky idarucizumabu nedošlo k trvalé reverzi účinku dabigatranu. Dostupnost specifického antidota je nespornou výhodou dabigatranu oproti ostatním přímým antikoagulanciím. Jeho použití je s ohledem na limitace jeho účinnosti třeba kriticky zhodnotit. A to především u pacientů s akutním renálním selháním či s velmi vysokými plazmatickými koncentracemi dabigatranu.

Opuntia ficus­‑indica (opuncie mexická) je keřovitě rostoucí kaktus pocházející z Mexika. Poskytuje jedlé plody, známé také jako indické či kaktusové fíky. Všechny části rostliny (stonky, květy, plody, semena, kořeny) obsahují řadu bioaktivních látek s mnoha farmakologickými účinky. Rostlina má široké využití nejen v tradiční medicíně a moderní studie její léčivé účinky často potvrzují. Článek shrnuje informace o obsahových látkách a možném léčebném využití opuncie mexické.

Nespavost je porucha hlavního spánku, která výrazně narušuje denní aktivitu jedince. Nekvalitní nebo nedostatečný spánek může vést k únavnosti, pracovní nevýkonnosti, k poklesu denní bdělosti až k narušení kognitivních funkcí. Dobrý spánek je vnímán jako jeden ze základních atributů dobrého zdraví. Informaci o nespavosti je proto potřeba vždy věnovat zvýšenou pozornost.

Varicella (plané neštovice) patří mezi nejčastější akutní infekční onemocnění dětského věku. Je způsobeno primární infekcí herpetickým virem varicella­ zoster (VZV) z podčeledi Alphaherpesvirinae. Tato skupina DNA virů je charakteristická rychlou reprodukcí, perineurálním šířením, schopností latence a následné reaktivace. Po prodělání varicely přetrvává virus v nervových gangliích a při reaktivaci se manifestuje jako herpes zoster (pásový opar). Typicky varicella probíhá formou generalizovaného polymorfního výsevu na kůži – exantému a sliznicích – enantému. V dětském věku mívá onemocnění většinou nezávažný průběh. S komplikacemi se můžeme výjimečně setkat i u zdravých dětí, častěji však u imunokompromitovaných pacientů, kojenců, dospělých a gravidních žen. Pro benigní průběh v dětském věku je často dostačující zevní terapie ve formě lokálních antiseptických či indiferentních přípravků a volně prodejných analgetik­‑antipyretik. U komplikovanějších projevů je nezbytná preskripce celkové léčby, a to zejména antivirotiky a imunoglobuliny. Chorobě lze v dnešní době předcházet aktivní imunizací vakcínou (1–5).

Sdělení shrnuje současné poznatky o závažných stavech, které mohou vzniknout v souvislosti s podáváním antidepresiv a antipsychotik. Tyto stavy obyčejně vyžadují okamžitou intervenci. Patří k nim akutní a tardivní dystonie, tardivní dyskinezy, neuroleptický maligní syndrom, serotoninový syndrom a syndromy vzniklé z jejich vysazení. Vzhledem k jejich závažnosti a někdy nečekané manifestaci představují závažné nežádoucí účinky podléhající povinnému hlášení farmakovigilančnímu oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Důsledná metabolická kompenzace je zásadní pro úspěšný průběh těhotenství žen s pregestačním i gestačním diabetem. Na rozdíl od období mimo těhotenství jsou však farmakologické možnosti léčby diabetu těhotných žen značně omezené. V porovnání s inzulinem přináší metformin řadu praktických výhod, jako je perorální způsob podání, nenáročná edukace pacientek a nízká finanční náročnost léčby. Přestože prochází placentou, není patrně jeho užívání spojeno s rizikem poškození plodu v časném období těhotenství. Velké randomizované studie naznačují několik pozitivních metabolických důsledků užívání metforminu v těhotenství, jako je nižší přírůstek hmotnosti matky, nižší výskyt hypertenzních poruch těhotných žen nebo menší počet hypertrofických novorozenců. Na druhou stranu je však metformin také spojován s možným rizikem růstové restrikce plodů a předčasného porodu. Ve srovnání s inzulinem nevedl metformin ke snížení rizika závažných novorozeneckých komplikací. V neposlední řadě je zkoumáno možné intrauterinní ovlivnění metabolismu plodu, které může vést ke zvýšenému riziku metabolických poruch v pozdějším životě dětí.

Záněty v oblasti orofaryngu jsou jedny z nejčastějších infekcí napříč všemi věkovými kategoriemi. Orofarynx, který obsahuje velké množství lymfatické tkáně podílející se na obraně před zevními patogenními vlivy, je vstupní branou kapénkových infekcí.

Bakteriální lyzáty nespecificky stimulují celkovou imunitu organismu. Působí na nespecifické obranné mechanismy, což vede ke zvýšení IgA na sliznicích, fagocytární aktivitě a produkci interferonu gama. Mohou také stimulovat tvorbu specifických protilátek proti bakteriálním antigenům, které tvoří přípravek. V mnoha klinických studiích bylo prokázáno, že perorální bakteriální lyzáty snižují četnost opakovaných respiračních infekcí u dětí i dospělých a snižují potřebu podávání antibiotik.

Chronická bolest představuje závažný zdravotní problém, který zatěžuje celý systém zdravotnictví. Její léčba by měla být vedena racionálně a na podkladě současných vědeckých poznatků. Článek shrnuje současný pohled na tuto problematiku a poukazuje na nová analgetika a doporučení.

Vitamin D je dlouhodobě známý svou úlohou v homeostáze vápníku pro optimální zdraví kostry. Objev vitaminu D a jeho role v prevenci křivice je připisován Elmeru McCollumovi, nutričnímu biologovi z Johns Hopkins, a pediatrovi Johnu Howlandovi. Vitamin D představuje skupinu lipofilních sekosteroidů odpovědných za zvýšené vstřebávání vápníku, hořčíku a fosforečnanů ve střevech a následnou mineralizací skeletu a za mnoho dalších extra­‑skeletálních účinků. Recentní údaje zahrnují xenobiotickou detoxikaci, redukci oxidačního stresu, neuroprotektivní funkce, antimikrobiální účinky, imunoregulaci, protizánětlivé/protirakovinné, metabolické a kardiovaskulární účinky. U lidí jsou nejdůležitějšími sloučeninami v této skupině vitamin D3 (cholekalciferol) a vitamin D2 (ergokalciferol). Hlavním přírodním zdrojem vitaminu je syntéza cholekalciferolu ve spodních vrstvách pokožky iniciovaná fotochemickou reakcí působením ultrafialového záření B. Cholekalciferol a ergokalciferol lze přijímat stravou a ve formě doplňků stravy. Vitamin D ze stravy nebo ze syntézy v kůži je biologicky neaktivní. Aktivuje se dvěma kroky hydroxylace proteinovými enzymy, prvním v játrech a druhým v ledvinách, kde je hlavním stimulátorem syntézy parathormon. Dvě hlavní cesty degradace jsou laktonová a oxidační dráha. Konečné produkty jsou vylučovány hlavně žlučí a tím i stolicí.

Běžná sezónní respirační onemocnění vhodná pro samoléčbu jsou nekomplikovaná onemocnění horních cest dýchacích způsobená běžnými viry. Nejúčinnější léčbou sezónních respiračních onemocnění je komplexní terapie, tedy nejen potlačení symptomů pomocí účinných látek, ale i často opomíjená vhodná režimová opatření.

Kojící ženy často provází pocit nedostatku mateřského mléka, který však nemusí odpovídat objektivní skutečnosti. Jedním z tradičně doporučovaných prostředků k navýšení tvorby mateřského mléka jsou bylinné kapsle obsahující pískavici řecké seno, samotnou nebo v kombinaci s dalšími bylinami. Otázkou je, zda užívání těchto bylin skutečně může kojení nějak ovlivnit a zda zároveň nemůže mít nějaké negativní dopady na matku nebo její kojené dítě.

Flukloxacilin je polosyntetické betalaktamové antibiotikum ze skupiny isoxazolylpenicilinů. Od oxacilinu se liší připojením jednoho atomu fluoru a chloru na benzenové jádro, což zlepšuje vstřebávání z GIT a prodlužuje jeho biologický poločas. Jeho biologická dostupnost je 54-79 %, distribuční objem 0,14 ± 0,14 l/kg, vazba na plazmatické bílkoviny dosahuje 92-95 %. Metabolizován je jen asi z 10 %, vylučuje se ze 75 % ledvinami glomerulární filtrací i tubulární sekrecí s poločasem 0,75-1,14 h. Dávkování se dle závažnosti stavu a charakteristik pacienta pohybuje od 500 mg každých 8 hodin p. o. až po 2 g co 4 h i. v., celková denní dávka by neměla překročit 12 g. Terapeutické monitorování by mohlo optimalizovat dávkování u pacientů se zvýšenou renální clearance a u onemocnění způsobených méně citlivými patogeny, mělo by být založeno na stanovení jeho volné frakce.

Očkovací látky a princip očkování jsou jedním z největších objevů na poli medicíny. I když má očkování dlouhou historii, stále se vyvíjí a rychlost vývoje, včetně nástupu nových typů vakcín a jejich využití, se zrychluje. Článek je metodickým úvodem do problematiky očkování se zaměřením na dospělé. Popisuje základní směry vývoje vakcín, jejich typologické rozdělení a základní principy jejich účinku. V závěru jsou formulována základní doporučení pro očkování dospělých: dodržovat předepsaná pravidelná očkování, doporučovat sezónně důležitá očkování, očkovat těhotné, zaměřit se na chronicky nemocné a seniory a neodrazovat od očkování, pokud o něj sám pacient projeví zájem.

Rok 2020 zůstane pro většinu lidské populace nerozlučně spjat s pandemií onemocnění covid-19 způsobeného virem SARS‑CoV-2. K 1. 1. 2021 bylo celosvětově hlášeno téměř 84 milionů potvrzených případů a více než 1,8 milionu úmrtí. Ačkoliv intenzivní protiepidemická opatření silně ovlivnila společenský život, vzdělávací systém i ekonomiku ve většině světa, jejich výsledkem zatím vždy bylo jen přechodné zpomalení šíření infekce. Po zmírnění omezení dosud pokaždé následovalo další šíření viru v populaci. Některými autoritami původně očekávaná imunita spojená s promořením populace se dosud výrazněji neprojevila. Vzhledem k absenci efektivní terapie jsou velké naděje vkládány do zavedení preventivní vakcinace. V současnosti se první vakcíny již stávají dostupnými, možným rizikem pro jejich úspěšné použití se však stává nedůvěra části laické, ale bohužel i odborné veřejnosti. Cílem této práce je podat aktuální přehled problematiky očkování proti SARS‑CoV-2 včetně základních principů fungování nových typů genových vakcín.

Nádorová onemocnění v těhotenství jsou poměrně vzácná a jejich diagnostika a léčba přináší řadu úskalí. Nesmíme ohrozit pacientku, ale ani plod, případně průběh gravidity. Těhotenství vlastní diagnostiku často ztíží a svými nespecifickými příznaky i zpozdí. Všechny postupy je nutné zvážit především v závislosti na pokročilosti těhotenství, protože rizika jsou v jednotlivých trimestrech odlišná. Jde nejen o teratogenní účinky léčiv nebo záření, které jsou podstatné především v prvním trimestru, ale i o narušení průběhu těhotenství nebo vyvolání nežádoucích účinků jak u matky, tak u plodu/novorozence. Přesto platí, že k léčbě nádorových onemocnění by se mělo i v těhotenství přistupovat aktivně.

Depresivní porucha představuje významný rizikový faktor pro vznik a rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, je třeba ji včasně diagnostikovat a adekvátně léčit. V současné době je evidentní, že depresivní potíže u kardiovaskulárně nemocných lze léčit účinně a bezpečně, a dokonce zmírnit zátěž nemocných dalšími komplikacemi. Lékem volby jsou antidepresiva typu SSRI, lze ale využít i přípravky SNRI, případně další moderní antidepresiva se specifickými mechanismy působení. Při léčbě je nutné mít na paměti kardiovaskulárně bezpečné dávkování užívaných léčiv, individuální rizikové faktory pro prolongaci QT intervalu a rozvoj závažných komorových arytmií a pravidelné kontroly elektrokardiogramu či krevního tlaku. Nelze zapomenout na zdravý životní styl, vhodnou skladbu stravy a zdravý spánek, které jsou nedílnou součástí společné patogeneze deprese a kardiovaskulárních chorob.

Článek se zabývá aspekty poskytování farmaceutické péče u dospělých pacientů s asthma bronchiale a chronickou obstrukční plicní nemocí, u níž je pro farmaceuta klíčová znalost správné manipulace s inhalátorem a správná inhalační technika. Text se věnuje problematice adherence pacientů k léčbě za pomoci inhalátorů a možnostem její podpory ze strany farmaceuta, uvádí specifická upozornění k používání léčivé látky v inhalační formě. Dále sumarizuje registrované inhalátory na českém trhu s tekutou lékovou formou (roztoky a suspenzní typy inhalátorů), u každého inhalátoru shrnuje informace týkající se poučení pacienta o správném používání, představuje správný inhalační manévr a informace nutné k údržbě inhalátoru.

Cíl studie: Zjištění výskytu snížené hladiny vitaminu C u dětí hospitalizovaných na dětských odděleních některých nemocnic na Ostravsku a Olomoucku.

Se zvyšujícím se podílem stárnoucí populace přibývá starších osob s poruchami paměti. Včasná a správná diagnostika příčin těchto potíží může vést k zahájení účinné terapie, zmírnění progrese onemocnění a zlepšit tak i kvalitu života nemocného i jeho okolí. Cílem projektu vyšetřování paměti v lékárnách je včasný záchyt pacientů s podezřením na poruchu kognice, a to ideálně ve stadiu mírné kognitivní poruchy, ale i v pokročilejších stadiích demence. Farmaceuti jako zdravotničtí pracovníci touto aktivitou podstatně rozšiřují dostupnost preventivního vyšetření pomocí původních českých testů ALBA a POBAV a navíc sehrávají významnou roli v edukaci a informovanosti společnosti. Článek volně navazuje na text uveřejněný ve 4. čísle tohoto periodika v roce 2020, který se věnoval teoretickému úvodu do této problematiky a představil základní nástroje vyšetřování paměti v lékárně. Tentokrát přináší konkrétní popis postupu při screeningu kognitivních poruch v lékárně vycházející z reálné lékárenské praxe a je doplněn o 2 kazuistiky věnující se tomuto typu odborné péče poskytované certifikovanými farmaceuty v České republice.

Stres je v současné době vnímán jako zásadní ohrožující faktor pro zdraví populace. Pro zvládání jednotlivých příznaků stresu je jednou z možností využití fytofarmak. Rostlinným léčivem, které je přímo indikováno k úlevě od příznaků stresu, jako je např. únava, pocity slabosti a vyčerpání, je extrakt z kořene rozchodnice růžové. Před nasazením hypnotik stojí za úvahu vyzkoušet léčivé rostliny se sedativním účinkem, k těmto rostlinám patří zejména kozlík lékařský, meduňka lékařská, chmel otáčivý, mučenka pletní nebo třezalka tečkovaná; registrovaným anxiolytikem rostlinného původu je extrakt z levandule.

Současná opioidní analgetika účinkují jako agonisté nebo parciální agonisté opioidních receptorů μ, λ, δ a ORL1 (MOPr, DOPr, KOPr a NOPr). Při kombinaci agonistů a parciálních agonistů nebo dvou plných agonistů s rozdílnou receptorovou afinitou by teoreticky mělo docházet spíše ke snížení maximálního možného účinku, a tak se jejich kombinace příliš nedoporučují. Vedle multimodální analgezie a nefarmakologických intervencí se v klinické praxi však tyto kombinace přesto osvědčují zejména pro zvýšení analgetické účinnosti, lepší snášenlivost, lepší kontrolu intenzity bolesti během dne a pro oddálení tolerance k analgetickému účinku. Článek přináší přehled současného stavu poznání o duální opioidní analgezii a farmakologické argumenty podporující racionalitu těchto kombinací. Přesto je nutno zdůraznit, že kombinace opioidů není rutinní praxí, ale spíše alternativním postupem při selhání standardní léčby dle doporučených postupů.

Kosmetické přípravky patří mezi velmi významné obchodované komodity, a to nejen v zařízeních poskytujících lékárenskou péči. Cílem tohoto článku je definovat kosmetické přípravky, jejich společné znaky a vymezit jejich rozdílnost od léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Nejen uvádění na trh, ale také tvrzení o vlastnostech a účincích kosmetických přípravků jsou upravovány podle zvláštní legislativy, jejíž základní teze tento článek vysvětluje. Tato publikace si však neklade za cíl poskytnout kompletní právní výklad všech platných předpisů, ale má pomoci farmaceutovi a farmaceutickému asistentovi zorientovat se v oblasti kosmetických přípravků, které tvoří nedílnou součást lékárenského sortimentu. Cílem tohoto článku je také charakterizovat tzv. přírodní kosmetické přípravky a poukázat na jejich odlišnosti od konvenčních (syntetických) kosmetických přípravků.

V současné době jsou více než kdy jindy potřebné relevantní a důkazy podložené informace. Díky moderním informačním technologiím se mohou snadněji šířit polopravdy, hoaxy a zavádějící doporučení, což je ještě zřejmější v době pandemie covidu-19. Léková informační centra mohou přispívat k ověření těchto nepravdivých informací, kriticky analyzovat dostupné publikované informace nízké kvality a podporovat racionalitu farmakoterapie napříč nosologickými jednotkami.

Stále více pacientů vyhledává samoléčebné postupy, včetně fytoterapie, jejíž popularita neustále roste. Pacienti se mylně domnívají, že je užívání rostlinných přípravků naprosto bezpečné. Kromě možné toxicity samotné rostliny se zde objevuje i riziko lékových interakcí. Nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé nad 65 let, pacienti s polyfarmacií, polymorbidní, případně se závažnými chronickými onemocněními. Nejnovější vědecké studie poukazují na rizika spojená s koadministrací grepu, ginkga, lékořice a třezalky s mnohými léčivy. Tyto interakce mohou mít až fatální následky, proto je orientace praktického lékaře v této problematice nezbytná. Jeho odborné zaměření spočívá v péči o pacienty s různými zdravotními potížemi a komplikacemi, proto tento příspěvek poukazuje na klinicky významné interakce rostlin s léčivy z různých farmakoterapeutických skupin.