Článek se zabývá aspekty poskytování farmaceutické péče u pacientů s asthma bronchiale a chronickou obstrukční plicní nemocí, pro níž je pro farmaceuta klíčová znalost správné manipulace s inhalátorem a správná inhalační technika. Text sumarizuje registrované inhalátory na českém trhu s práškovou lékovou formou (inhalátory pevných částic), u každého inhalátoru shrnuje informace týkající se poučení pacienta o správném používání, představuje správný inhalační manévr a informace nutné k údržbě inhalátoru.

Od 60. let minulého století hraje hormonální antikoncepce důležitou roli v životě spousty mladých žen. I přesto, že správně indikovaná antikoncepce přispívá jak tělesnému, tak duševnímu zdraví žen a je pro mnoho z nich výbornou ochranou před neplánovaným těhotenstvím, je některými odmítána pro obavy, které ne vždy nalézají oporu v dnešní medicíně založené na důkazech. I hormonální antikoncepce má své nežádoucí účinky, a proto je nutná racionální diskuze s lékařem, aby bylo každé ženě umožněno učinit informované rozhodnutí o výběru ochrany před neplánovaným těhotenstvím.

Vyhodnocení lékových interakcí s navržením správného řešení může být v některých případech komplikované. Při interpretaci je nezbytné uvažovat nad interakcemi farmaceutickými, farmakodynamickými a farmakokinetickými. Je důležité správně posoudit potenciál léčiva interagovat nejen na metabolické úrovni, ale i na úrovni absorpce, distribuce a zejména eliminace. V článku jsou diskutovány základní interakce inhibitorů integrázy používaných u HIV pacientů. Na příkladu z klinické praxe je demonstrováno řešení takové interakce.

Ultrafialové záření obsažené ve slunečním spektru může poškodit dětskou kůži akutním popálením, ale také odstartovat změny vedoucí v dospělosti ke vzniku rakoviny kůže. Úroveň oslunění závisí na intenzitě a délce expozice, denní době a ročním období, zeměpisné poloze a nadmořské výšce, způsobu činnosti, také na věku a fototypu dítěte. Ochrana před UV zářením spočívá v pobytu ve stínu, nošení fotoprotektivních oděvů a aplikaci sunscreenů na nechráněnou kůži. Sluncem poškozenou kůži je potřeba ošetřit jako popáleninu a zamezit dalšímu slunění.

Infekce dolních cest močových řadíme mezi nejčastější bakteriální infekce. Vzhledem k rostoucí antibiotické rezistenci bakteriálních kmenů se moderní medicína čím dál více přiklání k hledání nových non-antimikrobiálních způsobů profylaxe IDMC se snížením četnosti užívání antibiotické terapie.

Léčba funkčních onemocnění gastrointestinálního traktu je obtížná. Příčina funkčních onemocnění GIT je obvykle multifaktoriální, i léčba tak musí být komplexní. Základem terapie jsou režimová opatření, vhodná úprava jídelníčku, adekvátní zásah v pohybovém systému i farmakoterapie. Samozřejmostí je důsledný lékový management a pomoc s výběrem léčiv při samoléčbě. Zde mohou sehrát nezanedbatelnou úlohu i léčiva rostlinného původu.

Péče o rány a podpora jejich hojení s využitím zdravotnických prostředků má nezastupitelné místo nejen v lékařské, ale také farmaceutické péči. Na českém trhu se lze setkat s celou řadou primárních a sekundárních krytí na rány, která se liší jak použitým materiálem, tak i tvarem a účelem použití. Cílem tohoto článku je klasifikovat jednu ze základních skupin těchto zdravotnických prostředků, a to gázová krytí, tradiční krytí z netkaného textilu a zdravotnické prostředky na bázi vaty. U každé podskupiny jsou pak shrnuta základní specifika daných prostředků včetně příkladů, které mají za úkol zlepšit orientaci farmaceuta nebo farmaceutického asistenta v široké škále nabízených produktů a usnadnit tak výběr správné pomůcky dle konkrétních potřeb pacienta.

Farmaceuti i farmaceutičtí asistenti mají po dokončení studia bohaté odborné znalosti, které i nadále rozšiřují v rámci celoživotního vzdělávání. Občas se ale při výdeji léčiva v lékárně může stát, že nedokážou tyto poznatky převést do laické řeči, které porozumí i pacient. V rámci zlepšování compliance pacienta s léčbou je nutné při výdeji léčiva využívat techniky tzv. efektivní komunikace. Jejich součástí je především předávání nejpodstatnějších informací, bez zbytečného balastu, ve srozumitelné formě a za využívání aktivního naslouchání.

Noční pomočování u dětí je klasifikováno jako intermitentní mimovolní únik moči, a to u dítěte staršího 5 let. Nejčastěji se jedná o poruchu probuzení při plném močovém měchýři. Dále může jít o zvýšenou tvorbu moči z důvodu nedostatečné noční sekrece antidiuretického hormonu. Pokud začne k pomočování docházet kvůli psychickému stresu, jedná se o sekundární enurézu. Noční pomočování je pro dítě významným sociálním handicapem a úspěšná léčba vede ke zvýšení jeho sebevědomí a může předejít vzniku psychických obtíží. Základem je komplexní diagnostika, která vyloučí, že jde o příznak jiného onemocnění. Pilířem léčby jsou režimová opatření, zejména úprava příjmu tekutin během dne a správná mikce. Pokud samy o sobě nestačí, je možné vyzkoušet enuretický alarm a/nebo desmopresin. Je­­‑li léčba desmopresinem neúspěšná, lze podat anticholinergika, případně tricyklická antidepresiva, a to zejména imipramin.

Epilepsie je časté neurologické onemocnění s relativně dobrou prognózou. Na farmakologické léčbě je dlouhodobě kompenzováno až 65 % pacientů. Vývoj farmakoterapie směřuje k cílenější léčbě s minimem nežádoucích účinků a interakcí s ostatními léčivy. Výběr antiepileptika však nezávisí jen na mechanismu účinku nebo efektu u specifikovaného epileptického záchvatu nebo syndromu, ale i na řadě faktorů týkajících se pacienta, jako je věk, pohlaví nebo přítomnost komorbidit, zejména psychických. Léčba epilepsie je mnohaletá a často doživotní. Kolem 35 % pacientů však zůstává farmakorezistentních a jsou indikováni k epileptochirurgické terapii.

Úspěch léčby metodami asistované reprodukce závisí zejména na kvalitě získaných oocytů. Luteinizační hormon významným způsobem ovlivňuje fyziologické procesy v ovariálním folikulu a samotném oocytu. Nedostatečný účinek luteinizačního hormonu v konečné fázi zrání folikulu významně snižuje podíl kvalitních oocytů získaných při použití metod asistované reprodukce. U žen se sníženou citlivostí k luteinizačnímu hormonu nebo s nedostatečnou produkcí tohoto hormonu je vhodné hormon substituovat podáním rekombinantního preparátu.

Lékárník je často prvním zdravotníkem, kterému se pacient svěří s obtížemi s hemoroidálním onemocněním. Aby mohl erudovaně zvolit terapeutické řešení, měl by vědět, jak s pacientem komunikovat. Potřeba je odlišit akutní perianální trombózu a hemoroidální onemocnění včetně jeho 4 stadií. Důležitý je také dotaz na krvácení a jeho charakter, protože se může jednat o příznak závažnějšího onemocnění. Komplexní řešení obtíží u hemoroidálního onemocnění zahrnuje lokální léčbu, kterou je třeba vhodně vybrat a poučit pacienta o její správné aplikaci. Podle platných doporučení jsou pilířem léčby hemoroidálního onemocnění venofarmaka, z nichž má nejširší mechanismus účinku mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce. Důležitou součástí rady lékárníka jsou také režimová opatření a případné doporučení k lékaři, který může rozhodnout o semiinvazivní nebo chirurgické léčbě.

Probiotika jsou přípravky obsahující živé mikroorganismy, které svým působením mohou vést ke zlepšení zdravotního stavu příjemce. V posledních letech jsou nejen často inzerována, ale také studována co do jejich efektivity a bezpečnosti. Pravděpodobně nejlépe prozkoumané druhy jsou Lactobacillus, Bifidobacterium, Saccharomyces a kmen Escherichia coli Nissle 1917. Jejich působení je komplexní a zahrnuje imunomodulaci, potlačení růstu patogenů a zlepšení bariérové funkce střevního epitelu. Jejich využití je v celé řadě onemocnění a stavů, zejména v gastroenterologických indikacích. Nicméně vědecká data ohledně jejich použití jsou často sporná, je tedy třeba vždy zvážit správnou indikaci k jejich užití.

Molekulární biologie a genetika přináší v posledních letech lepší pochopení dynamiky nádorových onemocnění, což v přímém důsledku zlepšuje možnosti diagnostiky a zároveň léčby nádorových onemocnění. Článek popisuje využití těchto nových poznatků při personalizaci medicíny v onkologickém prostředí a možné zapojení farmaceuta.

Odborné poradenství u nezávažných akutních respiračních infekcí patří do častých kompetencí lékárníka. Respirační infekce jsou jedno z nejčastějších infekčních onemocnění postihující jak děti, tak i dospělé. Akutní kašel pravidelně v prvních dnech provází respirační infekční onemocnění. Paletu vhodných léčiv pro samoléčení kašle v posledních letech rozšířil i erdostein v lékové formě granulátu pro přípravu suspenze. Erdostein má širokou škálu zajímavých farmakologických vlastností významných pro léčbu onemocnění dýchacích cest. Součástí racionálního samoléčení je i doporučení imunomodulačních postupů.

Tafamidis, selektivní stabilizátor transthyretinu, je novou specifickou terapií transthyretinové amyloidózy. Toto multisystémové onemocnění je zatíženo variabilní manifestací a poměrně nepříznivou prognózou. Tafamidis je v současné době dle platných doporučených postupů indikován k redukci symptomů, hospitalizací z kardiovaskulárních příčin a mortality u pacientů s TTR­‑kardiomyopatií, kteří jsou ve funkční třídě NYHA I a II.

Metabolickým syndromem (MS) se rozumí přítomnost skupiny rizikových faktorů, které významně predikují možný rozvoj život ohrožujících kardiovaskulárních komplikací. Základem managementu MS je včasný záchyt pacientů a jejich pozitivní motivace ke změně životního stylu, který je z hlediska kompenzace jednotlivých složek MS zásadní. Nezastupitelnou roli v managementu MS má i lékárník. Při nedostatečném účinku režimových opatření nebo u dekompenzovaných stavů onemocnění je přistoupeno k farmakologické léčbě. Kromě zlatých standardů, jako jsou ACE inhibitory, statiny nebo metformin, se do popředí zařazují i nové moderní látky, jejichž představení je předmětem tohoto článku. Moderní léčiva často pozitivně ovlivňují více složek MS najednou, včetně abdominální obezity, o které se v posledních letech začíná hovořit jako o plnohodnotné nemoci. Dále je kladen velký důraz na správně volené kombinace léčiv tak, aby byl vzájemně maximalizován jejich účinek a nedocházelo k protichůdným efektům z projevu nežádoucích účinků, např. přibývání na váze nebo kardiovaskulárním komplikacím.

Mezi nečastější mužské potíže, typicky přicházející s vyšším věkem, patří symptomy dolních cest močových (LUTS) a erektilní dysfunkce (ED). Navíc se tyto obtíže velmi často vyskytují současně a mohou mít negativní dopad na kvalitu života. LUTS bývají typicky spojovány se subvezikální obstrukcí vyvolanou hyperplazií prostaty (BPH), příčin může být ale víc. Vyžadují­­‑li léčbu, jsou LUTS/BPH ve většině případů zvládnutelné farmakologicky, v případě nutnosti chirurgického řešení je preferován endoskopický přístup. Rovněž v léčbě ED jsou k dispozici účinné možnosti farmakologické léčby, nejužívanějšími léky jsou inhibitory fosfodiesterázy typu 5. Další farmakologickou možnost představuje topická, intrauretrální či intrakavernózní aplikace vazoaktivní látky, zejména alprostadilu. Text shrnuje aktuální léčebné možnosti těchto problémů se zaměřením na farmakoterapii i možná úskalí souběžné léčby.

Methadon je nyní dostupný v České republice pro léčbu chronické bolesti. Jedná se o léčivou látku s unikátními farmakologickými vlastnostmi, které umožňují její využití při léčbě komplikovaných bolestivých stavů. Na kazuistice z paliativní medicíny je demonstrováno jeho nestandardní užití jako koanalgetika, dále principy nelineární rotace z jiného opioidu a zmíněn je i management specifických nežádoucích účinků methadonu.

Skupina gastroretentivních lékových forem zahrnuje přípravky, které vykazují schopnost setrvat v žaludku po delší časový interval než standardní lékové formy. Jedná se o heterogenní skupinu přípravků, které gastroretence dosahují různými mechanismy. Tento přehledový článek přináší základní informace o mechanismech gastroretence, přičemž jsou zmíněny i fyziologické aspekty, se kterými se gastroretentivní přípravky musí vypořádat. Součástí je i přehled komerčně používaných gastroretentivních systémů a přípravků včetně léčivých přípravků registrovaných v České republice. Poslední část tvoří krátké pojednání o zvláštnostech hodnocení těchto lékových forem.

Role farmaceuta i farmaceutického asistenta zahrnuje poradenství v oblasti léčivých přípravků vydávaných bez lékařského předpisu při samoléčbě různorodých zažívacích potíží. Tento článek přináší základní přehled léčivých přípravků vydávaných bez lékařského předpisu pro léčbu průjmu, zácpy a dyspepsií - jejich indikací, kontraindikací a možných nežádoucích účinků jejich podání.

Objemnou skupinu zdravotnických prostředků tvoří pomůcky využívané k ošetření a terapii ran, přičemž náplasti určené k akutnímu ošetření drobných poranění představují jednu z nejčastěji využívaných kategorií těchto prostředků. Z výše uvedeného důvodu je cílem tohoto článku přinést základní přehled tradičních náplastí, které je možné rozdělit na náplasti s polštářkem nedělené, náplasti s polštářkem dělené a náplasti na cívce. Publikace dále popisuje základní modifikace těchto nezastupitelných pomůcek, a to náplasti voděodolné a náplasťové stehy.

Léčivé přípravky obsahující extrakt z jinanu dvoulaločného patří do ATC skupiny N06DX Ostatní léčiva proti demenci, jejich indikace jsou syndrom demence, okluzivní choroba periferních tepen, vertigo a tinitus cévního nebo involučního charakteru. V současné době více chápeme roli chronického systémového zánětu v patogenezi mnoha onemocnění, od aterosklerózy přes diabetes mellitus II. typu až po Alzheimerovu chorobu a jiné typy demencí. Centrem zájmu výzkumu účinku standardizovaného extraktu listů Ginkgo biloba jsou tak mechanismy protizánětlivého a neuroprotektivního účinku. Protizánětlivý účinek EGB 761 zprostředkovávají zejména ginkgolidy a bilobalidy, které působí jako duální inhibitory jak cyklooxygenázy, tak lipoxygenázy.

Pacienti s diabetes mellitus 2. typu (DM2) jsou vysoce rizikoví stran výskytu makrovaskulárních komplikací a mají významně zvýšenou kardiovaskulární mortalitu oproti pacientům bez DM2. V současné době je pozornost všech upřena na schopnost dvou tříd antidiabetik (inhibitory SGLT2 a agonisté receptoru pro GLP-1) redukovat výskyt těchto komplikací. Poněkud se pozapomnělo, že už mnoho let používaný pioglitazon dokáže zpomalit aterosklerotický proces a snižovat výskyt kardiovaskulárních příhod podobným způsobem. Pioglitazon je potentním inzulinovým senzitizérem, dokáže dlouhodobě udržet zlepšení metabolické kompenzace a je schopen ovlivnit řadu komponentů metabolického syndromu, včetně zlepšení nealkoholické steatohepatitidy. Léčba tímto preparátem je sice doprovázena některými nežádoucími účinky, ale neměli bychom na možnost jeho použití u pacientů s DM2 zapomínat.

Možnosti farmakoterapeutického mírnění dušnosti představují nejen v současné době velice důležité téma. Při volbě medikace je třeba zvážit velké množství faktorů s ohledem na zdravotní stav konkrétního pacienta. Jedním z dlouhodobě zavedených léčiv s bronchodilatačním efektem je purinový analog teofylin. Tato látka příbuzná kofeinu může kromě pozitivních terapeutických účinků (bronchodilatační, imunomodulační) vykazovat také některé charakteristické negativní efekty (tachykardie, hypokalemie, průjem, nespavost, konvulze atd.). V článku je popsána kazuistika kardiologického pacienta, u něhož byl pro kardiální dušnost provázející infarkt myokardu zaveden teofylin. Následná kaskáda jak akutních, tak chronických zdravotních projevů u pacienta poukazuje na důležitost provádění farmakoterapeutického úsudku nejen na základě empirických znalostí, ale zejména na základě důkladně zvládnutých hlavních farmakologických rysů používaných léčiv.

Kolistin je úzkospektré baktericidní antibiotikum ze skupiny lipopeptidů, účinné pouze proti gram-negativním patogenům. Pacientům je podáván ve formě proléčiva - kolistin methansulfonátu, jehož spontánní hydrolýzou dochází k uvolnění vlastního účinného kolistinu. Stabilita kolistin methansulfonátu je závislá na koncentraci, teplotě, pH i složení nosného roztoku. V klinické praxi pak jeho stabilita sehrává roli v případě inhalačního či intravenózního podávání; v případě terapeutického monitorování léčiv je zásadní správné uchovávání vzorků a zvolený typ zkumavek a laboratorních pomůcek. Cílem tohoto přehledového článku je upozornit na jednotlivé rizikové momenty používání kolistinu a jeho terapeutického monitorování.

V současné době nová přímá perorální antikoagulancia (DOAC) postupně nahrazují dosavadní historicky nejčastěji užívaný warfarin. Jedná se o dvě skupiny léčiv přímo inhibující faktor Xa (Xarelto, Eliquis, Lixiana) a trombin (Pradaxa). Nabízí mnohá pozitiva, která ocení i samotní pacienti. Jedná se zejména o odpadnutí nutnosti pravidelné monitorace, minimum lékových a potravinových interakcí či příznivý bezpečnostní profil. Nicméně jako jednu z nevýhod lze vnímat nepřítomnost antidota při předávkování. Své specifické antidotum - Idarucizumab - má v současné době pouze Pradaxa. Ostatní jsou ve vývoji, stejně tak jako nové molekuly samotných antikoagulancií.

Hemoroidálnî onemocněnî se řadî mezi civilizačnî choroby a minimálně jednou za život postihne vîce než polovinu populace. Pacient s tímto onemocněním se velmi často obrací na lékárníka, proto je v článku věnována větší pozornost novému doporučení léčby hemoroidálního onemocnění, kde jde ruku v ruce terapie venofarmaky a topická léčba, která nemusí vždy obsahovat lokální anestetika.

V první části sdělení jsou uvedeny základní údaje o struktuře kůže a její ochranné (bariérové) funkci. Následuje pak výčet nejčastějších účinných složek napomáhajících obnově kožní bariéry, které se vyskytují v jednotlivých léčebných dermatokosmetických výrobcích a v poslední části je uveden přehled a stručná charakteristika vybraných přípravků dostupných v lékárnách.