Prakt. lékáren. 2020; 16(2): 67-73 | DOI: 10.36290/lek.2020.010

Antihistaminika indikovaná k systémové a topické léčbě

Veronika Kunešová
II. chirurgická klinika, Centrum pro cévní onemocnění, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity, Brno

Antihistaminika reprezentují kategorii léčiv, která potlačují vazbu histaminu na jeho H1 receptory a tím ovlivňují jeho lokální působení, neblokují ani nesnižují uvolňování histaminu. Antihistaminika jsou považována za léky první volby v případě alergických reakcí, jejich možnosti klinického využití jsou však mnohem širší. Jejich hlavní indikací je alergická rýma, alergická konjunktivitida, urtikárie, angioedém, alergický exantém či anafylaxe. Tato skupina léčiv spadá do kategorie terapeutik užívaných v klinické praxi více než půl století, a přesto u některých zástupců nejsou známy potřebné farmakokinetické a dynamické parametry. V mnohých případech je výběr daného antihistaminika jen empirickou volbou. Jednoznačné však je, že ne každé antihistaminikum je vhodné pro každého jedince - pacienta. Volba správné látky ze skupiny antihistaminik je ovlivněna požadovaným výsledným účinkem, konkrétním problémem, věkem, zdravotním stavem a případným výskytem dalších komorbidit pacienta. Míra efektivity terapie antihistaminiky může být modulována také způsobem podání. Proto jsou léčiva z této farmakoterapeutické skupiny dostupná v různých lékových formách, ať už vázaných na lékařský předpis, nebo z kategorie OTC přípravků.

Klíčová slova: alergie, antihistaminika topická, antihistaminika systémová, indikace antihistaminik.

Antihistamines indicated for systemic and topical treatment

Antihistamines represent a category of drugs that inhibit the binding of histamine to its H1 receptors and thereby affect its local action, do not block or reduce histamine release. Antihistamines are considered the first line of choice for allergic reactions, but their clinical potential is much broader. Their main indication is allergic rhinitis, allergic conjunctivitis, urticaria, angioedema, allergic rash or anaphylaxis. This group of drugs belongs to the category of therapeutics used in clinical practice for more than half a century and yet in some drugs we do not know their pharmacokinetic and dynamic parameters in details. In many cases, the choice of a given antihistamine is only an empirical choice. However, it is clear that not every antihistamine is suitable for every individual patient. The choice of the right substance from the group of antihistamines is influenced by the desired resultant effect, the particular problem, age, health condition and possible occurrence of other patient co-morbidities. The degree of effectiveness of antihistamine therapy for a given problem may also be modulated by the route of administration. Therefore, drugs from this pharmacotherapeutic group are available in different dosage forms, both prescription and OTC.

Keywords: allergy, topical antihistamines, systemic antihistamines, indications of antihistamines.

Zveřejněno: 22. červen 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kunešová V. Antihistaminika indikovaná k systémové a topické léčbě. Farmacie pro praxi. 2020;16(2):67-73. doi: 10.36290/lek.2020.010.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Akdis CA, Simons FER. Histamine receptors are hot in immunopharmacology. Eur J Pharmacol. 2006; 533: 69-76. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Simons FER. Advances in H1-antihistamines. N Engl J Med. 2004; 351: 2203-2217. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Timmerman H. Histamine receptors in the CNS. Pharm Weekbl Sci 1989; 11: 146-150. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Triggiani M, et al. Effects of histamine on human inflammatory cell activation. Clin Exp All Rev 2002; 2: 89-94. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Simons FE. Advances in H1-antihistamines. N Engl J Med 2004; 351(21): 2203-2217. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Yanai K, et al. Safety considerations in the management of allergic diseases: focus on antihistamines. Curr Med Res Opin 2012; 28(4): 623-642. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Simons F.E., Simons K.J. The pharmacology and use of H1-receptor‑antagonist drugs. N Engl J Med 1994; 330(23): 1663-1670. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Hu WW, Chen Z. Role of histamine and its receptors in cerebral ischemia. ACS Chem Neurosci 2012; 3(4): 238-247. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Estelle F, Simons R. H1-receptor antagonists: safety issues. Ann Allergy Asthma Immunol 1999; 83(5): 481-488. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. White MV, Kaliner MA. Histamine in allergic diseases. In: Simons FER (ed). Histamine and H1-receptor antagonists in allergic disease. New York: Marce Dekker 1996; 61-90.
    11. Malinowska B, Godlewski G, Schlicker E. Histamine H3-receptors - general characterisation and their function in the cardiovascular system. J Physiol Pharmacol 1998; 49: 191-211. Přejít na PubMed...
    12. Oda A., Morikawa AN, et al. Molecular cloning and characterisation of a novel type of histamine receptor preferentially expressed in leucocytes. J Biol Chem 2000; 275: 36781-36786. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Pawankar R, et al. World Allergy Organization - White Book on Allergy, 2011.
    14. WAO. World Allergy Organization. 2012; http://www.worldallergy.org/index.php?url=index.html.
    15. CIOMS. Council for International Organizations of Medical Science. 2012; http://www.cioms.ch/index.php/2012-06-07-19-16-08/membership
    16. Bousquet J, et al. Allergic Rhinitis and its Impact on Asthma (ARIA) Allergy, 2008; 63(86): 8-160. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Seberová E. Antihistaminika v léčbě alergických chorob. Remedia 2003; 13: 49-56.
    18. Lexi‑Comp, O. Lexi‑Comp Online Database. 2012; www.lexi.com
    19. Administration FD. FDA. 2012; www.fda.gov
    20. Holgate ST, Canonica GW, Simons FER, Taglialatela M, Tharp M, Timmerman H, Yanai K: Consensus Group on New‑Generation Antihistamines (CONGA): present status and recommendations. Clin Exp Allergy. 2003; 33: 1305-1324. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Simons FE. Comparative pharmacology of H1 antihistamines: clinical relevance. Am J Med. 2002; 113(9 A): 38-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Simons FE. H1-Antihistamines: more relevant than ever in the treatment of allergic disorders. J Allergy Clin Immunol. 2003; 112: 42-52. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Timmerman H. Factors involved in the incidence of CNS effects of H1-blockers. In: Church NK, Rihoux JP. Therapeutics index of antihistamines. New York: Hogrefe & Hubers, 1992; 19-31.
    24. Simons FER, et al. Central nervous system effects of H1-receptor antagonists in the elderly. Ann Allergy Asthma Immunol 1999; 82: 157-160. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Fromer LM, Ortiz GR, Dowdee AM. Assessment of Patient Attitudes About Mometasone Furoate Nasal Spray: The Ease‑of‑Use Patient Survey. The World Allergy Organization Journal 2008; 1(9): 156-159. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. https://www.drugs.com/international/dimetindene.html
    27. https://web.archive.org/web/20180913201213/http://www.wikigenes.org/
    28. Janssens PP, Howarth PH. The antihistamines of the nineties. Clin Rev Allergy 1993; 11: 111-153. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Hindmarch I, Johnson S, Meadows R, Kirkpatrick T, Shamsi Z. The acute and sub‑chronic effects of levocetirizine, cetirizine, loratadine, promethazine and placebo on cognitive function, psychomotor performance, and weal and flare. Curr Med Res Opin. 2001; 17: 241-255. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Shamsi Z, Hindmarch I. Sedation and antihistamines: a review of inter‑drug differences using proportional impairment ratios. Hum Psychopharmacol Clin Exp. 2000; 15(1): 3-30. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Casale TB, Blaiss MS, Gelfand E, Gilmore T, Harvey PD, et al. First do no harm: managing antihistamine impairment in patients with allergic rhinitis. J Allergy Clin Immunol 2003; 111: 835-842. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Bousquet J, Van Cauwenberge P, Khaltaev N. Allergic rhinitis and its impact on asthma. J Allergy Clin Immunol. 2001; 108: 147-334. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Camelo‑Nunes IC. New antihistamines: a critical view. Jornal de Pediatria 2006; 82(5): 173-180. Přejít k původnímu zdroji...
    34. ETAC Study Group, First Results of ETAC. Ped Allergy Med 1998; 9: 116-124. Přejít k původnímu zdroji...
    35. Barbey JT, Anderson M, Ciprandi G, et al. Cardiovascular safety of second generation antihistamines. Em J Rhinol 1999; 13: 235-243. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Estelle F, Simon R, Simons KJ. H1 antihistamines: current status and future directions. World Allergy Organ J. 2008; 1(9): 145-155. Přejít k původnímu zdroji...
    37. White MV, Slater JE, Kaliner MA. Histamine and asthma. Am Rev Respir Dis 1987; 135: 1165-1176.

    Zpět na obsah


    Farmacie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.